1.

Profil

2.	Tankový prapor

3.

Ukázky

4.	Bibliografie

"V roce 1969 odjel do Ameriky a po krátkém stipendijním pobytu v Kalifornii se usadil v Torontu v Kanadě, kde se živí jako profesor angloamerické literatury na Erindale College Torontské university. Žije tam dosud, v posledních letech tráví zimy na Floridě. V roce 1971 jeho žena Salivarová a Škvorecký založili nakladatelství Sixty-Eight Publishers (nebo Nakladatelství 68), které se zařadilo mezi přední československá exilová nakladatelství. Začalo vydávat jak české originály tak anglické překlady děl Škvoreckého (Prima sezóna, Zbabělci, Konec nylonového věku, Tankový prapor - 1. vydaná kniha tohoto nakladatelství v roce 1971), tak vzápětí i knihy českých a slovenských autorů, tehdy v Československu zakázané, a tedy přístupné jen české a slovenské obci v USA, Kanadě a jinde mimo blok komunistických států. Odtud se knihy dostávaly do komunistické vlasti. V roce 1985 vyšla u 68-publishers Kunderova Nesnesitelná lehkost bytí. Jeho poslední publikací byl sborník Zdeny Salivarové-Škvorecké Osočení. Dopisy lidí ze seznamu., vydaný v lednu 1993, a jako druhé vydání v roce 2000 v nakladatelství Host.
Do literatury vstoupil poezií s prvky civilismu a povídkami. Ohlas však vzbudili až Zbabělci, první část pentalogie s autorovým alter-egem Dannym Smiřickým coby hlavní postavou. Tato je nejvýraznější Škvoreckého literární počin – podává ucelené svědectví o české společnosti od 2. světové války po autorovy zkušenosti z exilu (další části: Tankový prapor, Mirákl, Prima sezóna a Příběh inženýra lidských duší). Tento román byl však vydán až v roce 1958, protože vůči němu byla rozpoutána štvavá kampaň komunistickým režimem a dílo zabaveno stalinistickou cenzurou. Významná je i Škvoreckého překladatelská činnost. Překládal a doslovy opatřoval díla předních moderních amerických autorů – Chandlera, Hemingwaye, Faulknera, Lewise, Jamese aj.

Tankový prapor (napsáno 1954, vydáno v Torontu 1971 a v Praze 1990):
Román zachycuje příběhy mladých mužů a studentů, často i universitních s diplomem, kteří byli odvlečeni základní vojenskou službou na vojnu, aby se zde učili obraně státu a lidu. Škvorecký celý příběh vypravuje velice poutavě a realisticky, najdeme zde četné nadávky a Škvoreckého komentáře k různým situacím a epizodám, vysvětlení naopak situací nepřehledných a především, tento román byl evidentně napsán jako jakýsi druh pomsty za těch dlouhých a povinných 24 měsíců vojny, plus dalších 6 nedobrovolných nadstavbových, během kterých se učil velet posádce sovětského tanku T-34. To sebou samozřejmě přineslo mnoho humorných situací, některých méně humorných a některých naprosto neuvěřitelně odsouzeníhodných scének. Přestože je zřejmé, že takto se chtěl Škvorecký pomstít, vytvořil dílo velmi realistické těm podmínkám dávno minulým"

Práce je kompilačního charakteru. Celý životopis přejímá ze zdroje: http://cs.wikipedia.org/wiki/Josef_%C5%A0kvoreck%C3%BD.