1.	Judikatura US

2.	Ústavní soud Německa

3.	Pravomoci ústavního soudu

4.	Přehled důležitých rozhodnutí Ústavního soudu ČR

4.1	Cukerné kvóty

4.2	Důkazní břemeno – diskriminace“ – 26. 4. 2006

4.3	„Evropský zatýkací rozkaz“

4.4	Vyhláška o léčivech

4.5	Squeeze out

4.6	Lisabon I. – 26. 11. 2008

4.7	Neaplikovatelnost ustanovení zákona 2. 12. 2008

4.8	Povinnost soudu položit předběžnou otázku 8. 1. 2009

4.9	Lisabon II. 3. 11. 2009

"Judikatura ÚS ČR
- platný právní řád v ČR i v současných členských státech je charakterizován působením práva vnitrostátního, mezinárodního a evropského → složitost právního systému
- právní systém existující v Evropě je nejnáročnějším právním systémem
- systém by měl fungovat tak, že výkladovými principy se zprostředkovává vztah vnitrostátního a komunitárního práva
- překlenujícími právním principy na kt. právní systémy ve své judikatuře odkazují, tak ty umožňují, aby systém fungoval → právní principy umožňují fungování celého systému
- ČR má možnost využít dosavadní poznatky x na druhé straně je limitována ve vztahu k právním řešením
- významnou roli sehrává ústavní soudnictví
- u rozsudcích Simmenthal, Costa v. Enel se nepočítalo, že by byla nějaká úloha Ústavních soudů

PRINCIP APLIKAČNÍ PŘEDNOSTI
- v případě rozporu má přednost právo ES a vnitorstátní právo zůstává platné a je věcí státu jak si to vyřeší → EU se podařilo vyhnout problémům, kt. většina mezinárodních organizací vč. Rady Evropy
- státy otálejí s přijetím - prosazování je problematické
- začal být aplikován i širším způsobem, jako princip řešení konfliktů

Ústavní soud Německa
- ÚS jako strážci ochrany práv a suverenyty státu pocítili potřebu a vyjádřili ji způsobem zásahu do tohoto procesu → Solange I. Německý soud se vyslovil, že ochrana práv není srovnatelná a proto ÚS bude střežit ochranu základních práv ve vlastním pojetí
- vyvolalo to obrovskou kritiku

Solange II. 1986
= tak dlouho dokud EU bude uplatňovat ochranu práv, tak dlouho to bude v pořádku a může se aplikovat komunitární právo
- zmírňuje přístup ÚS a formuje určité limity, za jakých může fungovat celý systém
- ústavní soudy, kt. chrání ústavnost mají určitý přístup ke komunitárnímu právu

V současnosti existují 3 modely vztahu ústavního soudnictví a komunitárního práva
1. ÚS se otázkami komunitárního práva nezabývá
2. ÚS přezkoumává komunitární právo ale v omezeném rozsahu (LP)
3. ÚS přezkoumává komunitárního právo jako kvaziústavní – staví ho naroveň ústavního pořádku"

Text je psán v heslech či jednoduchých větách.