1.

Úvod

2.	Události před Karibskou krizí

2.1.	Castrovy reformy

2.2.	Vztahy USA a SSSR

3.	Útok na Kubu

4.	Rozmístění sovětských raket

5.	Řešení krize

6.

Závěr

7.	Použitá literatura

"2. Útok na Kubu
Vedení Bílého domu už v roce 1960 vytvořilo ve spolupráci s CIA program tajné operace „Pluto“, která spočívala ve vojenské přípravě, jejíž tábory byly umístěny v Guatemale, Nikaraguy a panamském průplavu. Tento program pokračoval i po zvolení J. F. Kennedyho. K plánu, který předložila CIA prezidentovi, týkající se vylodění vojska v Trinidadu na jihu ostrova v lednu 1961, se J. F. Kennedy postavil odmítavě a požadoval přepracování návrhu. Preferoval méně okázalou akci, která by nepoukazovala na USA, a požadoval jiné místo vylodění. Ačkoliv silně pociťoval tlak, který na něj americké politické spektrum vyvíjelo, přímého útoku se obával. CIA proto vybrala Zátoku sviní. Před zahájením útoku byla vydána tzv. Bílá listina, kterou USA obviňuje F. Castra ze zrady protibatistovské revoluce a propagaci komunismu.
Samotné invazi předcházelo bombardování kubánských letišť, jejímž výsledkem bylo zničení pouze nepatrné části Castrových bitevních letounů. Podle plánu se v neděli 17. dubna vylodila na pláži Girón v Zátoce sviní brigáda 1500 mužů a začala postupovat do vnitrozemí. F. Castro zareagoval vysláním jednotek, které zničily americké lodě a znemožnily vojákům přístup k moři. Ti byli po několika dnech obklíčeni a drtivá většina z nich se nepříteli vzdala. Což nelze považovat za akt zbabělosti, ale spíše za jedinou racionální volbu.
Neúspěch v Zátoce sviní měl hned několik důvodů. Předně CIA podcenila moc Castrovy vlády a její vojenskou sílu. Volba Zátoky sviní byla jednoznačnou strategickou chybou, protože v oblasti močálů byla americká brigáda snadným cílem. Navíc bylo později, z kubánských archivů zjištěno, že F. Castro věděl o datu a místu vylodění. Na negativním výsledku se projevila i absence druhého leteckého útoku, který J. F. Kennedy odvolal. Celá akce měla navíc působit jako útok vnitřních nepřátel s cílem vytvořit vládu Miroá Cardony, ale kontrarevolucionáři byli lidovými milicemi zastaveni a zlikvidováni. SSSR zareagoval odsouzením tohoto ozbrojeného útoku a příslibem veškeré pomoci pro Kubu. Americká administrativa toto obvinění odmítla, dubnový útok označila za vnitropolitickou záležitost Kubánců a varovala SSSR před vměšováním do záležitostí západní polokoule. Toto vítězství přispělo k dotvoření totalitního modelu sovětského typu na Kubě. Po tomto neúspěchu USA vytvořily projekt nazvaný Spojenectví pro pokrok, prostřednictvím něhož se snažily pomoci chudé Latinské Americe. Pravým záměrem tohoto projektu ale byla snaha přiklonit si Jižní Ameriku na svou stranu. J. F. Kennedy považoval neúspěch v Zátoce sviní za svoji osobní prohru.

3. Rozmístění sovětských raket
Na počátku ledna 1961 bylo rozhodnuto o rozmístění sovětské vojenské síly na území Kuby. Tento plán, pod krycím jménem Anadyr, započal 12. července 1962 s plánovanou lhůtou čtyř měsíců. Celý transport probíhal tajně, zbraně byly ukryty pod palubou lodí a stejně tak i vojáci. Vyklízení dovezené techniky probíhalo pouze v noci. V této záležitosti zásadně selhala schopnost CIA, která se o těchto transportech dozvěděla až koncem srpna. Po tomto zjištění, USA zareagovaly varováním SSSR před instalací sovětských raket na území Kuby, ale ten toto obvinění odmítl."