1.	Čtyři pojmy

2.	Důsledky viny

3.	Násilí, právo a milost

4.	Kdo soudí a kdo či co je předmětem posuzování

5.

Obhajoba

Německé otázky:

1.

Zločin

2.	Politická vina

3.	Morální vina

4.	Metafyzická vina

5.

Shrnutí

Možnosti omluvy:

1.	Terorismus

2.	Vina a historická souvislost

3.	Vina druhých

4.	Vina všech

Naše očista

1.	Vyhýbání se očistě

2.	Cesta očisty

"5.OBHAJOBA
-obžalovaný má právo na obhajobu (pokud se ale poražený nemůže bránit a chce zůstat naživu, tak mu nezbývá nic jiného než přijmout a uznat následky)
-vítěz pokládá své jednání na rovinu práva a tím omezuje svou moc. Obhajoba má tyto možnosti:
1.napomáhat spravedlnosti pomocí rozlišování a znamená určit vinu a částečně zprostit obvinění (ruší to totalitu a omezují se výčitky)
2.obahoba může překládat a navzájem posuzovat fakta
3.obhajoba může apelovat na přirozené právo, lidská práva, mezinárodní právo a pak podléhá takovýmto omezením:a) stát, který tato práva porušoval si nemůžu žádat ve svůj prospěch jejich uznání
b)obžalovaný je bezmocný za právo bojovat a může na něj jen duchovně apelovat
c)vítěz aktem milosti poskytne obžalovanému práva
4.obhajoba může poukázat na pochybení obžaloby; „Morální a metafyzické výčitky jako prostředek sloužící účelům politické vůle je nutno zcela zavrhnout.“
5.obhajoba odmítne soudce, protože ho lze důvodně prohlásit za zaujatého nebo že jde o takovou věc, která nepodléhá lidskému soudci; je třeba rozlišovat vědomí viny a uznání nějaké instance na světě jako soudce; vítěz se může stát soudcem, když získá skutečné právo místo pouhé moci, pokud soudí bez něho, tak se falešně opravňuje a přivádí další vinu
6.obhajoba užívá protiobžaloby, poukazuje na činy druhých, která zčásti také zapříčinily zlo a tím vynáší společnou vinu

(B) NĚMECKÉ OTÁZKY
(I.) DIFERENCIACE NĚMECKÉ VINY
1.ZLOČINY
-dnes jsou zločiny, který se dopouštěla nacistická vláda před válku v Nměecku a za válku ve všech obsazených zemích zřejmé
-vátězové založili soud, norimberský proces se zabývá zločiny a to sebou nese vymezení ve dvou směrech:1.Němci jako jednotlivci stojí před soudem, ne celý národ
2.podezřelí jsou obžalování z jasně definovaných zločinů, který byly definovány ve statutu mezinárodního vojenského soudního dvora:
1.zločiny proti míru a jejich výpis, 2. Válečné zločiny a jejich výpis, 3.zločiny proti lidskosti a jejich výpis
-je vymezena odpovědnosti postihující jakékoliv podílení se na úkolu – vypracování, zkonstruování, účastnění, rozkázání; obžaloba není již namířena jen proti jednotlivým osobám, ale i proti organizacím, které jako takové je třeba posuzovat jako zločinné (říšský kabinet, sbor politických vedoucích NSDAP, SS, SD, gestapo, SA, generální štáb, vrchní velitelství německé branné moci)
-Němci tomuto procesu přihlíží, nijak ho neřídí. Mnoho Němců to pociťuje jako urážku, odmítá proces, což se dá vysvětlit, protože každý občan nese zčásti odpovědnost za činy svého státu a tak, jak jsou vůdci státu souzeni a trestání, přijde si i občan stejně postižen. Pociťují, že již nejsou politickým činitelem – pak ale záleží na tom, jak se svými pocity vyřazení naloží, jak to vše pochopí
-je možné to vše zavrhnout a popřít veškerou oprávněnost procesu"