1.

Úvod

2.

Rodina

3.	Zaměstnání

4.

Bydlení

5.	František Ladislav Chleborad

6.

Závěr

“ Zaměstnání

V prvních desetiletích 19. století byli tovární podnikatelé i jejich zaměstnanci označováni jako fabrikanti. Většinová společnost chápala dělníky jako živel, který nezapadá do stavovské společnosti. Dělníci byli původem řemeslničtí tovaryši, nebo pocházeli z řad městské či venkovské chudiny. V polovině 19. století převážná většina dělníků pracovala v řemeslnických dílnách . Industriální činností se zabývali i další lidé, kteří to měli jako doplňkovou výdělečnou činnost. Mnoho lidí se angažovalo hlavně v textilním průmyslu- především lnářství.
V řemeslech a obchodě existovalo mnoho specializovaných činností- čepičáři, preclíkáři, ředkvičkáři, špendlíkáři atd. Vztahy zaměstnanců a zaměstnavatelů byly určeny hlavně oborovými tradicemi- např. tzv.modré pondělky. Někdy mezi sebou uzavřeli smlouvu, ale i ta nezaručovala jistoty- mohla být vypovězena i ze dne na den bez udání důvodu. O tehdejších podmínkách práce vypovídají petice a prosby zaměstnanců- žádali v nich například o zvýšení platu či zrušení tělesných trestů.
K nejhůře placeným dělníkům patřily ženy a děti ( dostávaly pravidelně až o 50% nižší plat). Pracovní doba mužů se pohybovala mezi 12-14 hodin denně, někdy se pracovalo i 17 hodin. Zaměstnávaly se i děti, které v letních měsících pracovaly 12 hodin a v zimních 8 hodin. Bohužel se pro jejich práci nedodržovala hranice 12 let .
Roku 1842 byl vydán dekret, který upravoval dětskou práci( neměly pracovat děti mladší 12 let,pracovní doba měla mít max.10 hodin a neměly pracovat v noci atd.)
Dne 20.12. 1859 byl vydán Živnostenský řád, dále v roce 1854 došlo k vydání Horního zákona, který upravoval práci žen. Dále byla 17. 6. 1883 zřízena Živnostenská inspekce a 28.12 1887 došlo k vydání zákona, která zavedl úrazové pojištění dělnictva.
Dne 30.3. 1888 došlo k uzákonění nemocenského pojištění
Průměrná denní dělnická mzda v roce 1827 činila 37 krejcarů, v roce 1872 to už bylo 97 krejcarů. Průměrná dělnická rodina musela 80% příjmů vydat na potraviny a nájem. Prostředky na ostatní nezbytné potřeby se musely dlouhodobě šetřit . Zhruba 75% dělnictva nemělo prostředky na plnohodnotnou stravu."

Obsahuje fotografickou přílohu.