1.	Klasická teorie mezinárodního obchodu

1.1	David Hume

1.2	Klasická škola

1.3	Adam Smith

2.	Teorie absolutních výhod

2.1	David Ricardo

2.2	John Stuart Mill

2.3	Závěr klasické teorie

3.	Liberalismus a protekcionismus

3.1	Protekcionismus

3.2	Liberalismus

4.	Ricardiánský model mezinárodní směny

4.1	Výhody mezinárodní směny

4.2	Omyly spojené s komparativní výhodou

4.3	Nevýhody Ricardiánského modelu

4.4	Nesměnitelné statky

"D. Ricardo: teorie komparativních výhod
- nahrazuje teorii absolutní výhody
- dokazuje, že mez. obchod je výhodný i v případě, že země nemá žádnou absolutní výhodu
- mez. obchod je výhodný i v situaci, kdy 1 země je schopná vyrábět všechny druhy zboží s nižšími náklady než země druhá
- komparativní výhoda při výrobě určitého zboží = subjekt při výrobě tohoto zboží musí obětovat méně jiného zboží než druhý subjekt
- země, která je méně efektivní (absolutně) u všech výrobků, se bude specializovat na výrobu a export těch produktů, kde je její absolutní nevýhoda nejmenší
- země efektivnější ve všech výrobcích se specializuje na výrobu a export těch produktů, kde je její výhoda největší
o každá země se soustředí na výrobu, u které má relativně menší náklady
- země bude vyvážet produkt, u kterého má větší komparativní výhodu a dovážet produkt, u kterého má nižší komparativní výhodu nebo u kterého má nevýhodu
- příčinou mez obchodu: rozdíly v produktivitě práce

J.S. Mill: teorie reciproční poptávky= teorie mezinárodních směnných relací
- řeší rozdělení přínosů z obchodu mezi zeměmi: která země vydělá na obchodu více

Závěry klasické teorie
- ze zapojení do MO mohou mít pozitivní efekty všechny země, protože každá země má tzv. komparativní výhodu
- problém: strukturu ekonomiky není možné rozvíjet pouze podle komparativních výhod (riziko makroekonomické nestability, sociálních problémů): nutné vyrábět od všeho trochu, nesoustřeďovat se jen na odvětví, které mají komparativní výhodu
- pojem produktivity práce: čím vyšší PP, tím více výrobků 1 pracovník za jednotku času vyrobí: tím klesají náklady na 1 výrobek, tím může pracovník dostávat vyšší mzdu, aniž by výrobek ztrácel konkurenceschopnost
- pokud růst mezd nedoprovází růst produktivity práce: zem ztrácí konkurenceschopnost
- kritika klasické teorie MO:
- statický přístup
- nebere v potaz změny nákladů při změně objemu produkce, dopravní náklady
- komparativní výhody nemusí přinášet rovné výhody všem partnerům: př. rozvojové země mají komparativní výhodu u surovin, nenáročné výroby: orientace na tyto oblasti způsobuje, že se nerozvíjí průmysl a země zůstávají zaostalé

Liberalismus a Protekcionismus
- dvě základní skupiny názorů na mezinárodní ekonomii

Protekcionismus
- spojen se zásahy státu do ekonomiky s cílem ekonomiku ovlivňovat
- používá ochranářské nástroje pro ochranu domácích odvětví před dovozy, podporu
domácích výrobců
- formy protekcionismu: cla, dovozní kvóty (kvantitativní omezení dovozů), mimocelní bariéry (př. jakostní certifikáty, technické standardy - viz netarifní opatření)
- důvody protekcionismu:
- neekonomické: odvetná cla, silné zájmové skupiny, konkurence levné pracovní síly
- ekonomické: zvýšení zaměstnanosti (clo zvýší cenu dovážených statků- vzroste poptávka po domácí produkci)"

Práce je částečně kompilační a je psaná formou odrážek. V textu je 1 tabulka. Čistý text je cca 6 stran.