1.

Úvod

2.	Poznámky k metodě zkoumání

2.1.	Cíl výzkumu

2.2.	Výzkumný soubor

2.2.1.

Svatyně lidu

2.2.2.

Davidovská větev Církve adventistů sedmého dne

2.2.3.

Řád Chrámu slunce

2.2.4.

Specifikace, souvislosti a doplnění

2.3.	Metoda sběru dat

2.4.	Metoda zkoumání

2.5.	Poznámka k textu a pojmům

3.

Analýza

3.1.

Vůdce

3.1.1.

Prestiž

3.1.1.1.

Koncept prestiže Gustava Le Bona

3.1.1.2.

Příklad prestiže – Jim Jones

3.1.2.

Freudovo doplnění Le Bona

3.1.2.1.

Koncept identifikace Sigmunda Freuda

3.1.2.2.

Příklady identifikace

3.2.

Skupina

3.2.1.

Koncept skupinového narcismu Ericha Fromma

3.2.2.

Skupinový narcismus na příkladech

3.2.3.

Konformita

3.2.4.

Konformita na příkladech

3.3.	Psychická manipulace – změna identity

3.3.1.

Psychická manipulace – změna identity – příklady

3.4.	Ideologie a její diskursivní projevy

3.4.1.

Ideologie jako pojem

3.4.2.

Funkční jednotky/projevy ideologie

3.4.3.

Ideologie v praxi skupin

4.	Interpretace

4.1.	Syntéza – model mocenské situace

4.1.1.

Specifika zkoumaných skupin

4.2.

Diskuze

5.

Závěr

"2.2.4 SPECIFIKACE, SOUVISLOSTI A DOPLNĚNÍ

V předcházejících kapitolách jsem uvedl základní fakta týkající se tří konkrétních sekt. Abych však korigoval dojem jejich podobnosti, chci nyní uvést specifika, která tyto sekty lišila, doplnit některá fakta a upozornit na souvislosti mezi těmito sektami, které mi dovolují je zpracovávat dohromady coby podkladový materiál.
Existence těchto tří sekt proběhla v různých časech a prostorech, to však považujme za banální. Co již banální není, je historický a sociální kontext těchto tří časoprostorů. Totiž:
Svatyně lidu se objevuje a působí ve Spojených státech amerických v době rasové nerovnoprávnosti – černošské obyvatelstvo je vystaveno segregaci, nezaměstnanosti, a velice špatným životním podmínkám v ghettech na předměstích amerických velkoměst . Dochází k mnohým změnám – především na úrovní zákonů, avšak občanská situace se zlepšuje jen pomalu. Idealizovaný obraz demokracie se rozplývá v krvavých demonstracích, pouličních bojích a vraždách vůdčích osobností Martina Luthera Kinga a bratří Kennedyů.
Všechny ty, jež byli postiženi touto situací, mohl Jones oslovit. „Zorganizoval akce, při nichž rozdával chudým polévku, a také je zaopatřoval uhlím a šaty.“ (Storr, 1998, s. 26)
Hlásal rasovou rovnost, ale také rovnost sociální. Jonesova rétorika se změnila kolem roku 1968 a jeho událostí – začal veřejně odsuzovat ostatní církve, plival na vlajku Spojených států a rovněž odsuzoval USA. Přirovnával USA k hitlerovskému Německu a tvrdil, že černošské obyvatelstvo USA čeká osud německých Židů (RYMUR, a) s. 49).
O tom, že se právě tyto lidi podařilo Jonesovi oslovit, svědčí i fakt, že „přibližně 70 % těch, kdo následovali Jonese do Guayany, byli černoši…“ (Storr, 1998. s. 28) V Guayaně byla založena komunita Jonestown. I když i druhé dvě sekty měly své komunitní sídla, žádné z nich nebylo tak izolované jako právě Jonestown. Tato komunita ležela mimo domovský stát členů sekty USA, hluboko v džungli (cca 400 km od nejbližšího města Georgetownu ). Tuto vzdálenost od útěku ještě zvětšovalo zabavení cestovních pasů členů sekty a přítomnost ozbrojených stráží v táboře.
Jiný kontext představuje situace Davidovské větve Církve adventistů sedmého dne. Ústřední postava katastrofy z roku 1994 David Koresh přichází do jiného prostředí než Jim Jones. Není to napjatá socio-politická situace a on nehlásá tomu odpovídající ideály a řešení. Prostředí Davidovců je prostředím striktně náboženským, prostředím sektářské komunity.
Tato komunita před příchodem Koreshe existovala přes 40 let. Měla mj. i členy druhé generace. Její osazenstvo bylo zvyklé na komunitní život a na to, že je někdo vede. Také předpovědi Apokalypsy zde měly dlouhou tradici – Apokalypsu prorokovali již zakladatelé Církve adventistů sedmého dne a vůdci této odštěpené větve taky (Borovička, 2002, s. 108, 109). A do tohoto prostředí vstupuje Koresh se svou dokonalou znalostí Bible (dle více zdrojů dokázal dlouhé pasáže bible zpaměti a stále ji používal coby přirovnání k životním situacím)."

Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, Katedra psychologie.