Úvod

1.	Názory na složení státu a jejich porovnání

2.	Názory na vládu v polis a jejich porovnání

3.	Názory na postavení obyvatelstva ve státě a jejich porovnání

Závěr

"Platón (427-347 př.n.l.) i Aristoteles (384-322 př.n.l.) žili v období antiky ve starověkém Řecku. V této době zde existovali městské státy (polis), které byly založeny na demokratickém základu. Například v Athénách to ovšem nebyla demokracie v dnešním slova smyslu, ale demokracie určitým způsobem omezená. V čele státu stáli nejvyšší úředníci – archonti, kteří byli voleni z řad aristokracie na jeden rok. Volební právo měli pouze svobodní, majetní a plnoletí muži, kteří kromě archontů volili i stratégy (velitele armády) při sněmu na athénském náměstí agora. Tento systém se stal základem pro dnešní demokracii.
Platón pocházel z athénské aristokratické rodiny. Byl to klasický řecký filozof, matematik a zakladatel Akademie v Aténách - první instituce vyššího vzdělání v západním světě. Ve svém díle vycházel z myšlenek svého učitele Sókrata, který pomocí dialogů přesvědčoval athénské vzdělance, jak nejisté je jejich domnělé vědění. Platónův filosofický systém je velmi složitý. Dílo je psáno básnickým jazykem, formou dialogu a podobenství, které zjišťuje podobnost mezi známou skutečností a náboženskou nebo morální pravdou. Každá jednotlivá podobenství mají svůj skrytý význam.
Aristoteles, žák Platónův, vstoupil ve svých osmnácti letech do Akademie, v níž se běhěm následujících dvaceti let stal vynikajícím učitelem. Po smrti Platóna se stal vychovatelem Alexandra Velikého. Nesouhlasil však s jeho výbojnou politikou, proto odešel do Athén, kde založil školu Lykéon. Aristotelovo dílo je velmi rozsáhlé. Zabýval se nejen filozofií, ale i logikou, fyzikou, meteorologií, politikou a jinými vědními obory. Platón byl pro Aristotela velkým vzorem, přesto však kritizoval spoustu jeho myšlenek.
V následující části mé práce se budu zabývat především srovnáním teorií státu těchto dvou filosofických velikánů. U Platóna budu vycházet především z jeho díla Ústava a u Aristotela z díla Politika a Zákony.
Jedním z hlavních témat politických otázek, kde je Platón s Aristotelem v rozporu je složení státu – polis. Podle Platóna by v čele spravedlivé obce měli stát filosofové, protože jedině ti jsou schopni skutečného – rozumového poznání. Filosofa Platón vymezuje jako člověka, který miluje celek. Filosof totiž touží po moudrosti, ne pouze po některé její části, ale po veškeré. Tato touha po poznání u Platóna znamená touhu po poznání idejí, které jsou základem všeho. Věci, které nás obklopují jsou pak jen jejich kopiemi. Nad všemi idejemi stojí idea dobra, která je ze všech nejdůležitejší.
Podle Aristotela by stát měl člověku sloužit. Nejdůležitější je, aby se v něm obyvatelé cítili bezpečně, aby jim zajistil dobrý život. V tomto ohledu je důležité uskutečňovat ctnosti. Stanou-li se lidé ctnostnými, budou pak platnými členy obce a společnosti. Proto je velmi důležité vytvořit vhodné zákony, které by měly donucovací moc a mohly lid vést ke ctnostem."

Seminární práce z Fakulty mezinárodních vztahů Vysoké školy ekonomické v Praze.