1.	Sociolingvistika

2.	Jazyková komunikace v americkém společenství neslyšících

3.	Jazykové plánování ve vzdělávání neslyšících

4.	Kulturní konflikt ve škole pro neslyšící děti

5.	Odlišné centrum

6.	Společenství neslyšících: kultura, zvyky, tradice

7.	Bibliografie

"Sociolingvistika
- sociolingvistika se zabývá vztahem jazyka a společnosti, zkoumá kvantitativní odlišnosti relativně velkého počtu uživatelů jazyka s rozdílnými faktory společenského prostředí
- od jiných lingvistických disciplín (jako např. psycholingvistika) se liší tím, že neprovádí výzkum v experimentálních jazykových podmínkách: soustřeďuje se na výzkum v terénu
- zabývají se jí antropologové, sociologové a lingvisté
- sociolingvistika má tři hlavní podobory:
o etnografie komunikace
o sociologie jazyka
o lingvistická sociolingvistika
Multulingvismus
- jev, kde je v jednom státě/ společenství mluveno více než jedním jazykem
- může být uznáván oficiálně (14 úředních jazyků v Indii) nebo polooficiálně (Paraguay)
- značná míra multilingvismu existuje i na úrovni společenství
Diglosie
- diglosie je specifická forma střídání kódů, běžná v mnoha bilingvních společenstvích
- zprvu tento pojem vznikl pro 2 variety téhož jazyka, např. klasickou a kolokviální arabštinu v Egyptě – později se však začal užívat i pro situace např. na Haiti (francouzština, haitská kreolština)
- ve všech diglosních situacích je mezi dvěma jazykovými varietami asymetrický vztah: formální a konverzační varieta
Pidžinizace a kreolizace
- pro kolísání mezi ASL a angličtinou u neslyšících existují dvě vysvětlení: pidžinizace a „mluvení s cizincem“
Jazykové plánování a standardizace
- neúspěšné v Indii, úspěšné např. v Izraeli
- přechodový bilingvismus: ustálení k monolingvismu
Jazykové odchylky
- jazykové odchylky zkoumá sociolingvistika, z čistě lingvistického úhlu pohledu je nelze zkoumat
- typy jazykových odchylek:
o fonologické
o gramatické
o lexikální
- studium odchylek:
o umožňuje lepší pochopení jazyka
o je důležité pro učitele (učí děti z různého jazykového zázemí)
Etnografie komunikace
- vnímá jazyk jako jednu z částí komunikační události – dalšími částmi jsou např.: kanál, forma sdělení, účastníci, téma, prostředí, …
- rozlišuje mezi kódem a kanálem
Kontinuum znakového jazyka
- mezi různými varietami ZJ existuje kontinuu (výplň) – AMESLISH, SINGLISH
- uživatelé mezi varietami přechází – dle svých schopností a znalostí (individuální)
Dialekty znakového jazyka
- fonologická pravidla: face-hand, two-to-one, elbow-to-hand
- gramatická pravidla: začlenění záporu do sloves, replikace děje
- regionální odchylky: historické x synchronní (narozeniny, boty, koza)
- etnické odchylky: černošské znakování
- sociální odchylky: vzdělanější v mluveném jazyce většiny využívají výpůjček z AJ, neslyšící od narození používající ASL – využívají všech jeho specifických prostředků
- odchylky podle pohlaví: ženy znakují více na lokti než muži, užívají jiných pozdravů a směrovost
- odchylky podle věku: lze především vidět na two-to-one"