"Účastníci pedagogické komunikace
Pokud se omezíme na užší pojetí pedagogické komunikace, nalezneme obvykle dvě skupiny účastníků: vychovávající a vychovávané. Vychovávajícími bývají nejčastěji dospělí lidé s určitou pedagogickou kvalifikací, ale také školní třída, skupina žáků ve třídě, žák v určité roli (např. kapitán sportovního družstva). Vychovávaným účastníkem pedagogické komunikace bývá žák jako jednotlivec, skupina žáků, třída, několik paralelních tříd jednoho ročníku atd. Nejčastějšími účastníky komunikace jsou tedy učitel a žák. Mezi účastníky pedagogické komunikace jsou různé typy vztahů:
o učitel x žák
o učitel x třída
o učitel x skupina žáků
o žák x třída
o žák x skupina žáků
o žák x žák
o skupina žáků x skupina žáků
o skupina žáků x třída.

Ve vztazích, kde figuruje učitel jako účastník pedagogické komunikace, dochází k nesymetrickému postavení účastníků dané komunikace. Učitel se stává nadřazeným, je to on, kdo rozhoduje o tom, který z žáků bude v danou chvíli komunikovat atd. Vztah účastníků k učiteli se postupně vyvíjí a upevňuje. Mezi žáky navzájem existují jiné vztahy než k učiteli. Žáci mají ve třídě stejná práva a povinnosti, proto zde již téměř neexistuje asymetričnost ve vzájemných vztazích. Změna nastává v situacích, kdy žák dostává pověření od učitele nebo je dosazen do čela komunikující skupiny.

Role účastníků pedagogické komunikace
Role je způsob jednání osoby v určitém sociálním postavení. Nejsou zděděné, ale osvojujeme si je v rámci socializace.

Socializace je přeměna biologického člověka (dítěte) v kulturní bytost. Jedinec se učí poznávat sebe, svoje prostředí a pravidla spolužití s jinými lidmi. Nástupem do školy začíná u dítěte školská socializace, bereme ji jako sekundární."