"3 Vývoj kritické infrastruktury v ČR
Základní povinností a tedy i funkcí státu je ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot spolu se zajištěním svrchovanosti, územní celistvosti a ochranou demokratických základů ČR.
Důležitý je proto komplexní přístup ke zdokonalování opatření v oblasti ochrany životů a zdraví obyvatelstva, základních funkcí státu a ochrany kritické infrastruktury při krizových situacích, respektující vytyčené směry výzkumu EU a NATO. Vyžaduje také i odpovídající vědeckou podporu, která je nezbytná a nezastupitelná.
V České republice je bezpečnostní výzkum realizován ve značném rozsahu, ale je roztříštěn a není jednotně koordinován. V mnoha případech souvisí s resortní příslušností jednotlivých vědeckých pracovišť (Ministerstvo zahraničních věcí, vnitra, obrany, zdravotnictví, průmyslu a obchodu atd.). Částečně omezená je také spolupráce mezi těmito pracovišti a pracovišti působícími na vysokých školách. Kvůli tomu, že je vzájemná spolupráce, podpora a komunikace mezi složkami, které se podílejí na zabezpečení bezpečnosti země, limitována jejich resortními zájmy, není v základních bezpečnostních dokumentech zachycena komplexnost bezpečnostního systému a jeho řízení.
Prvotní činnosti v rámci kritické infrastruktury se zaměřily na ochranu počítačových sítí, a to v souvislosti s usnesením Bezpečností rady státu (BRS) č. 123 z roku 2000, na jehož základě byl zpracován projekt Strategie výstavby informačních systémů na podporu krizového plánování a řízení ve státní správě.
V roce 2001 BRS projednala materiál Informace ke zpracování definice a stanovení rozsahu základních funkcí státu za krizových situací. Dokument popisuje danou problematiku a definuje základní funkce státu, které je nezbytné zachovat v období krizových situací. Provedená analýza po povodních v letech 1997 a 1998 a analýzy zahraniční literatury týkající se odezvy na živelní a jiné pohromy, vedly ke zpracování materiálu, který se týkal ochrany kritické infrastruktury.
Komplexněji se otázkami kritické infrastruktury začal zabývat v roce 2002 Výbor pro civilní nouzové plánování (VCNP), který je jedním z pracovních výborů Bezpečnostní rady státu. Na 17. schůzi dne 24. září 2002 projednal tento výbor usnesení Rozsah základních funkcí státu za krizových situací a materiál Zpráva o národní kritické infrastruktuře a návrh zásad na její zabezpečení, která se zabývala samotným vymezením pojmu a jednotlivých oblastí KI. Podle tohoto materiálu se kritickou infrastrukturou rozumí „povinnost vlády zabezpečit chování kontinuity hospodářského a sociálního života a zasáhnout, jestliže by měly být ohroženy elementární potřeby“. Oblasti pak tvoří systém dodávek energií (především elektřina), systém vody, systém odpadového hospodářství, přepravní síť, komunikační a informační systémy, bankovní a finanční sektor, nouzové služby (policie, hasičské záchranné sbory a zdravotnictví), veřejné služby (zásobování potravinami, sociální služby a pohřební služby), státní správa a samospráva.
V červnu 2003 byl vydán nový materiál Analýza zabezpečení základních funkcí státu a prvků
kritické infrastruktury v ČR za krizových situací, který představoval první ucelený a souhrnný
přehled situace v jednotlivých odvětvích kritické infrastruktury. Projekt KI obsahoval tři fáze:
• Informace o jednotlivých oblastech včetně právních dokumentů.
• Přehled subjektů KI (rozčleněn na tři části – subjekty kritické infrastruktury s celostátním, regionálním a s lokálním významem).
• Zajištění vzájemných vazeb a závislostí.
V jednotlivých sektorech jsou uvedeny produkty nebo služby a také gestor daného produktu a služby. V ČR je tak vytvořen Seznam subjektů kritické infrastruktury, v němž je specifikována národní, regionální a lokální úroveň."

České vysoké učení technické v Praze, Fakulta biomedicínského inženýrství, Katedra zdravotnických oborů a ochrany obyvatelstva, studijní obor Plánování a řízení krizových situací