1.	Krize rodiny - doba válečná, poválečná a komunistická

2.	Krize rodiny - druhá polovina vlády komunistického režimu a současná moderní doba)

2.1.	Význam krize rozvodovosti

3.	Manželské krize jako subsystém v současné době

3.1.	Poradenské intervence

4.	Krize rozvodová a rozvody

4.1.	Rozvodové rozhodování a rozhodnutí

4.2.	Rozvodové jednání

4.3.	Rozvodový potenciál

5.	Shrnutí problému manželské krize

"Za první světové války byla rodina postižena nepřítomností nebo smrtí mužů. Statisíce ovdovělých žen v černém musely vychovávat sirotky bez otců, svobodné „ vdovy v bílém“ se kvůli nedostatku mužů nikdy nemohli vdát,veliké rozdíly mezi neválčícími zeměmi a válčícími zeměmi, v době války a letech poválečných se vyznačovali v milionech chybějících dětí,které se v oněch čtyřech, až šesti letech nenarodily- to jsou největší ztráty 2.světové války a následujících 2.let poválečných.
² Druhou světovou válkou byly postiženy všechny evropské rodiny.Na miliony mužů zahynuly, a jejich oběť rodinám stejně žádný blahobyt nepřinesla, ba v mnohých případech následky války byly spíše hrozivé,kdy byli deportováni starci, ženy i děti ,všichni hynuli v plynových komorách,někteří byli přesídlováni a zabíjeni minovými bombami.
Byly vyvražďovány rodiny židovské,romské,polské.Rozděleny rodiny slovanské,germánské, katolické,protestantské atd….
³ Po celá léta nemohli evropské rodiny rozhodovat o svém osudu, museli se podrobovat stávajícímu režimu např: komunistický režim v ČSSR. Museli se jen „podrobovat událostem“,které následovaly, snažili se jen takto přežít. V těchto letech se rodiny snažily semknout, jelikož věděli,že jsou jediným klidným a svobodným útočištěm v takto krutém a nesvobodném světě, jaký tu za dob komunismu panoval. Jedině takto mohli v pohodě přežít a být soběstačné. Dělnické a buržoazní rodiny ač leckdy ovlivněny komunismem,si uchovávali svoji vnitřní intimitu,měli disciplínu v tom,že přidělovali členům rodiny nezbytné úkoly.Jeden okopává brambory,druhý sbírá, třetí vaří atd…. Všichni závidí venkovským rodinám: v té době jsou považovány za bohaté a mocné, produkují dost na to aby měli pro sebe a ještě vydělají bokem. Matka hospodyně, vše zvládající,se v každé domácnosti těší obrovské vážnosti, respektu a uznání v té době. Tento respekt k matce hospodyni ,se ale časem po návratu k blahobytu vytratí a nastupuje tzv. spotřební společnost. Ale vraťme se k válečné a komunistické rodině,ve své podstatě se tyto dva typy prolínají a to tzv: Intimita ve dvou je v této silné uzavřené rodině přepychem. Po době válečné se snaží rodiny semknout při sobě: je báječné už jen to, že můžeme být mezi svými, všichni se rychle učí žít ze dne na den. Rodina se snaží být hlavně pohromadě a nedělat si velké plány do budoucnosti.
Po 2.světové válce nastanou nádherné i dramatické měsíce hledání pozůstalých po válce. Desetitisíce lidí nevydrží to odloučení od rodiny a ty hrůzy za války a rozpadnou se. Všude je nouze,hlad a bída. Dětská úmrtnost je hodně vysoká.Totalitní režimy si rodiny vůbec nevážily, v rodině viděli přenašeče nerovnosti. Rodina byla nahrazována institucí jako byla strana a nebo vlast, ty ale zase podporovali porodnost, ale obávali se shlukování v podstatách rodinných buněk.Strana vyžadovala disciplínu a začlenění do masové organizace s ideologií udržení státu jako instituce, zde nešlo o potřeby lidí,ale o udržení komunistické moci"

V práci chybí čárky ve větách.