1.	Představení hlavních postav

2.

Děj knihy

3.	Subjektivní názor

3.1	Oblíbená postava

3.2	Názor na knihu

„Slávek, který byl hlavou místní odbojové jednotky, domluvil s Jozou, že odveze Elišku, ožení se s ní v zájmu jejího utajení, a ukryje ji u sebe.
Eliška se proti takovému plánu bouří. Je zamilovaná do svého kolegy Richarda, ženatého elegantního lékaře, který zradil své kolegy a emigroval do Rakouska. Eliška tomu nemůže nejprve uvěřit, ale nakonec pochopí, že jedině tak že odjede s Jozou a přijme Slávkův plán se může zachránit.
Dostane falešné doklady na jméno Hana Nováková, a vydává se na cestu s Jozou Jandou do Želar. Cestou jej požádá, aby se s ní oženil. Joza o tomto plánu už ví a má vše promyšleno. Nejdřív musí zajistit bydlení pro oba, protože doposud bydlel v kozím chlívku u kovářky. Vybral si jednu z opuštěných chalup v sousedství lidí, se kterými dobře vycházel a ze kterých byli dobří sousedé, kteří jim později pomáhali.
Nějakou dobu musela Eliška být u Jozovy známé v Šádově Huti, a teprve potom se přestěhovala do Želar.
Dále je líčen všední život ve vesnici odtržené od civilizace. Hana, což je nové jméno Elišky, přijala svůj osud odevzdaně, a postupně se do Jozy zamilovala. Našla v něm přítele, na kterého se může ve všem spolehnout.
Oporou jí byli i jejich sousedé, Žeňa, která naučila Hanu vařit a další domácí práce, Juliška a další. Nejvíce na ni zapůsobila svérázná Lucka Vojničková, stará bába kořenářka, která pomáhala lidem v okolních vesnicích a byla také porodní bábou. Hanule, jak místní lildé začali přezdívat Elišce - haně, chodila s Luckou a poznávala místní život.
Na konci války se objeví ruští vojáci. Drancují ve vesnicích a znásilňují ženy. Vesničané se před nimi schovali v lese a odtud proti nim bojovali. Tam byl Joza smrtelně zraněn a na následky zranění zemřel.
Hana – Eliška se vrací do Brna. Válka skončila. Zjistí, že její přítel Radoslav Chládek (Slávek) zmizel. Později se setkává s Richardem, který o ni stále projevuje zájem. Eliška si uvědomuje, že Richard představuje prázdný a povrchní život, a že se vzdálila od ostatních lidí svého společenského postavení tím, co díky okolnostem prožila v Želarech.“