1.	Legislativní proces

2.	Proces vzniku zákona

3.	Zákonodárná iniciativa

4.	Hlasování v dvoukomorovém Parlamentu

5.	Projednávání návrhu zákona v Poslanecké sněmovně (trojí čtení)

6.	Projednávání návrhu zákona v Senátu

7.	Podepisování a vyhlášení zákonů, platnost a účinnost

8.	Zkrácené jednání o návrhu zákon

9.	Stav legislativní nouze, mírové zákony

10.	Zákonná opatření Senátu

"3. Zákonodárná iniciativa
Termín zákonodárná iniciativa znamená právo předkládat Parlamentu návrhy zákonů. Česká Ústava zákonodárnou iniciativu přiznává:
• vládě
• poslanci nebo skupině poslanců
• Senátu
• zastupitelstvu kraje
Zákonodárný sbor má povinnost se zabývat těmito návrhy, tudíž má povinnost pokračovat v zákonodárném procesu projednáváním podaného návrhu. Majitelé tohoto oprávnění jsou ve většině případů podle Ústavy poslanec, skupina poslanců, Senát, vláda a nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku. Za Senát, vládu a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku mohou jednat jen jejich členové, kteří byli tímto zvlášť pověřeni. Za skupinu poslanců jedná poslanec, který je jejím členem a byl tímto touto skupinou pověřen. Toto neplatí pro návrhy zákona o státním rozpočtu a návrhy státního závěrečného účtu, které je oprávněna podat pouze vláda. Pouze oprávněné osoby mohou podávat návrhy zákona Poslanecké sněmovně, konkrétně předsedovi Sněmovny, který je pak předá organizačnímu výboru. Předložený návrh zákona musí mít formu písemnou v takovém znění, v jakém se na něm má Sněmovna usnést. Důvodová zpráva je součástí návrhu zákona, se svým zdůvodněním příčin i důsledků navrhované normy. Vláda se vyjadřuje ke všem návrhům zákonů, které vstupují na projednání do Sněmovny i když je sama nenavrhla a to do třiceti dnů. V případě, že ze strany vlády nedošlo k vyjádření k návrhu v dané lhůtě ode dne kdy ji byl doručen, je tento návrh považován za zpracovaný a postoupen Sněmovně. Po vyjádření (či nevyjádření) vlády, nejpozději do 15 dnů zařadí předseda Sněmovny předložený návrh zákona s případným stanoviskem vlády do návrhu pořadu schůze Sněmovny. Návrh zákona s případným stanoviskem vlády se doručí poslancům a poslaneckým klubům nejpozději 10 dnů před schůzí Sněmovny, na které má dojít k prvnímu čtení.
Přijetí či nepřijetí svého návrhu zákona může vláda také spojit s vyslovením důvěry vládě. Vláda má právo žádat ukončení projednávání vládního návrhu zákona v Poslanecké sněmovně do tří měsíců od jeho předložení, pokud s tím spojí žádost o vyslovení důvěry.

4. Hlasování v Parlamentu

Podle Ústavy ČR je Parlament tvořen dvěma komorami, a to Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Komory jsou způsobilé usnášet se za přítomnosti alespoň jedné třetiny svých členů. K přijetí usnesení komory je potřeba souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců nebo senátorů (tzv. prostá většina), výjimku tvoří přijetí usnesení o vyhlášení válečného stavu a k přijetí usnesení o souhlasu s pobytem cizích vojsk na území České republiky, tehdy je potřebný souhlas nadpoloviční většiny všech poslanců a nadpoloviční většiny všech senátorů (tzv. absolutní většina). Souhlasu třípětinové většiny všech poslanců a třípětinové většiny přítomných senátorů (tzv. kvalifikovaná většina) je nutný pro přijetí ústavního zákona a ke schválení mezinárodní smlouvy o lidských právech a základních svobodách podle čl. X. Ústavy. Návrh zákona o státním rozpočtu a návrh státního závěrečného účtu projednává na své veřejné schůzi a usnáší se o nich jen Poslanecká sněmovna. I přes to je Senát konstruován jako protiváha vůči Poslanecké sněmovně, jako prvek vytvářející předpoklady kvalitnějšího legislativního procesu a jako prvek kontinuity Parlamentu pro případ, že by byla Poslanecká sněmovna rozpuštěna."

Práce obsahuje i kompletní schéma zákonodárného procesu. Čistý text je cca 5 stran. Seminární práce z Fakulty metalurgie a materiálového inženýrství z Technické univerzity Ostrava, předmět Základy práva.