1.

Úvod

2.	Vývoj volebního systému

2.1.	Volební reformy

2.2.	Shrnutí současné podoby volebního systému Litvy

3.	Vliv volebního systému na systém politických stran

3.1.	Proporcionalita

3.2.	Stabilizace systému politických stran

3.3.	Zhodnocení role volebního systému

4.

Závěr

"2. Vývoj volebního systému

Vývojový proces litevského volebního systému se od ostatních pobaltských států (Lotyšska a Estonska) trochu liší. V prvních svobodných volbách, které se konaly v roce 1990, se použil volební systém z dob Sovětského svazu. Jednalo se o dvoukolový většinový volební systém absolutní většiny (TRS), přičemž se volby konaly v 141 jednomandátových volebních obvodech a pro platnost volby byla nutná minimálně 50% účast voličů v daném volebním obvodu.
Tak v jako dalších postkomunistických zemích tak i v Litvě došlo po plném obnovení samostatnosti k volební reformě. Nový volební zákon byl přijat 9. července 1992. Litva se nevrátila k poměrnému volebnímu systému , místo něho zavadla navrstvující smíšený volební systém, patřící do skupiny smíšených volebních systémů nezávislé kombinace. Jednokomorový parlament (Seimas) se skládá ze 141 poslaneckých křesel, z nichž je 70 obsazováno v úrovni kandidátních listin (poměrné) a 71 v nominální (většinové) úrovni. Lze tedy říci, že poměr mandátů obsazovaných v jednotlivých úrovních je přibližně 50:50 s nepatrným odklonem k většinové volbě. Volební systém nevyužívá žádné kompenzační či extra mandáty.

V nominální úrovni je Litevská republika rozdělena na 71 jednomandátových volebních obvodů, v nichž se do roku 2000 volilo na základě dvoukolového většinového systému absolutní většiny. Pro zisk mandátu bylo nutné získat nadpoloviční většinu všech odevzdaných platných hlasů, pokud se nikomu nepodařilo tuto většinu získat, následovalo kolo druhé do kterého postupovali dva nejlepší kandidáti z kola prvního. Vítězem se v daném obvodě stal ten kandidát, který měl ve druhém kole prostou většinu za podmínky, že volební účast v daném obvodu byla alespoň 40% oprávněných voličů. Při menší účasti tak mandát nebyl v daném volebním období obsazen. Volební zákon tedy umožňoval nezvolení celého parlamentu.
V červenci roku 2000 došlo ke změna, dvojkolový systém byl nahrazen systémem prvního v cíli a tudíž k zisku mandátu stačila vítěznému kandidátovi při 40% účasti voličů pouze prostá většina. V roce 2004 se však Litva opět vrátila k systému absolutní většiny avšak s odlišnou podmínkou minimální účasti. V případě menší než 40% účasti v prvním kole hlasování je vítězem vyhlášen kandidát, který získal alespoň 1/5 hlasů všech zapsaných voličů. Pokud se voleb zúčastní potřebný počet voličů a nikdo nezíská přes polovinu odevzdaných hlasů, nebo při nedostatečné účasti žádný kandidát nenaplní podmínku 1/5 hlasů, koná se druhé kolo za účasti dvou nejlepších, ve kterém již není stanoven limit minimální účasti.
Rozdělení a podoba jednotlivých jednomandátových obvodů je výhradně v kompetenci Ústřední volební komise. Poměr voličů v jednotlivých obvodech by měl být přibližně stejný, rozdíly v populační velikosti by neměli být větší než 25%. To ve svém důsledků znamená, že v každém obvodu je okolo 35 tisíc voličů. Vzhledem k tomu, že národnostní složení Litvy není homogenní, měla by volební komise při tvorbě volebních obvodů posuzovat nejen kvantitativní aspekty, ale i aspekty teritoriální a to tak, aby nebyly ve volbách znevýhodněny národnostní menšiny. Za tímto nařízením se skrývá především omezení snah o gerrymandering na úkor ruské a polské menšiny.


V úrovni kandidátních listin představuje území Litvy jeden jediný volební obvod a využívá se listinný poměrný volební systém. Pro přerozdělení zbylých 70 mandátů se používá matematická metoda největšího zbytku s Hareovou kvótou. Volební zákon stanovil pro politické strany volební klauzuli 4%, která byla v roce 1996 zvýšena na 5% pro stranu a 7% pro koalici. V prvních volbách v roce 1992 se klauzule nevztahovala na politické strany národnostních menšin, od roku 1996 musely politické strany národnostních menšin překročit 2% uzavírací klauzuli. Pro platnost voleb je nutná minimálně 25% volební účast. "

Práce obsahuje tabulku.
Masarykova univerzita v Brně, Fakulta sociálních studií, Katedra politologie.