1.

Úvod

2.	Logika a přísloví

3.	Povaha přísloví a jejich význam v poznání společnosti

4.	Pojmy a jejich určení v lidové filozofii

5.

Závěr

" Vztahy rozsahu pojmů. Stejnorodý kolektiv z hlediska určitého znaku se ale může jevit úplně odlišně z hlediska znaků dalších a může se stát, že dochází k rozdělení celého rozsahu na více logických tříd. Tak například charakteristika rozdílu mezi venkovem a městem říká: „Sedlák a měšťan čím se dělí?Zdí“. V této zkratce je obsažen celý rozpor mezi oběma třídami, přičemž ale jsou to všechno lidé.
Inkluze rozsahů. Může se stát, že rozsah jednoho pojmu je zcela obsažen v rozsahu druhého. Potom mluvíme o inkluzi jednoho rozsahu ve druhém. „Mnoho lenochů, mnoho hříšníku“- podle lidového názoru jsou již nutně všichni lenoši hřešící.
Zkřížené pojmy, průnik dvou rozsahů. Rozsah dvou či více pojmů může mít určitou logickou třídu společnou. Ty předměty, patřící do této skupiny, mají potom znaky obou nebo většího počtu pojmů. „Ctnosť a pěknosť jesť milá společnost“. oba znaky jsou tu společené. Životní zkušenost ale častěji říkala přesněji: „Ctnosť a krása velmi spolu svědčí, ale řídko bývají“. Obecně řečeno, většinou třída těch jedinců, kteří mají více společných znaků, bývá méně početná než třída těch, kteří jih mají méně.
Rozsah pojmu a procesy. Lidová filozofie nevidí v pojmu odraz reality, který by byl pořád stejný. „Pilní i sebe vespolek i lenivého pohánějí“. Zde vidíme důležitou stránku lidových úvah- lidový filozof nerozděluje lidi na pilné a lenivé, ale vidí kolektiv lidí v pracovním procesu,ve kterém se jejich vlastnosti utvářejí. kolektiv tedy ovlivňuje ty, keří zaostávají, i ty, keří se tak povzbuzují k vyšším výkonům. Kolektiv tak může působit na jednotlivce, změnit jeho vlastnosti a umožnit mu tak splynout s tímto kolektivem.
Dělení rozsahu poměrem k určité věci či ději. Rozdělit rozsah pojmu můžeme tak, že si uvědomíme vztah zkoumaného pojmu k určitým věcem či dějům. Například: „Vojna pro jednoho kojná, pro druhého chrt, pro třetího smrt“. Není snad třeba rozebírat, pro koho byla vojna „kojnou“, kdo z ní ždímal, co šlo a koho zase štvala a usmrcovala.
Poznámka o pojmech abstraktních. Lidové myšlení má velmi velké množství abstrakcí. Vysoký stupeň abstrakce totiž umožnuje zase řadu konkrétních specializací a využití. Hesla „Opatrnosti nikdy nezbývá“ můžeme například použít ve velmi širokém spektru prípadů.
Lidová filozofie dovede velmi dobře najít vazby mezi abstraktními pojmy. „Hloupost a pýcha na jednom dřevě rostou“ Společná vazba, společná existence obou ukazují na společný kořen, společný vznik těchto pojmů.
Souvislost pojmů a soudů. Vztahy mezi pojmy, které jsou tak důležité pro život, můžeme zachytit jedině větami. Tak vznikají soudy, kterými v realitě odrážíme souvislost věcí a procesů.

Celá práce je pouhým nahlédnutím do daného problému, neboť na jeho důkladné studium by bylo zapotřebí podstatně více času a literatury. Přísloví a pořekadla jsou ale výbornou a hlavně nevysychající studnicí lidské moudrosti a je velmi dobře možné se z nich poučit a ušetřit se tak v životě mnohých nepříjemností."