"Analyzujte předpoklady makroekonomické rovnováhy pomocí modelu AS - AD
Vysvětlete mechanismus uzavírání mezer produktu pomocí různých hospodářsko-politických opatření

Modely ekonomické rovnováhy
1. Klasický model
2. Keynesiánský model
3. Model agregátní nabídky a poptávky

Neoklasický přístup
Ekonomika se nachází v recesní mezeře – pokud jsou mzdy a ceny pružné, tržní síly se podle neoklasických ekonomů samy postarají o její rychlou eliminaci. Míra nezaměstnanosti je relativně vysoká, nabídka práce na trhu práce je vyšší než relativní poptávka a vzniká tlak na pokles reálných mezd. Reálné mzdy poklesnou, což znamená, že poklesnou náklady a krátkodobá AS se posune doprava, následně klesá cenová hladina a tím roste množství poptávaného reálného GDP. Ekonomika je opět ve stavu dlouhodobé rovnováhy (u inflační mezery to funguje stejně, jenže opačným směrem).

To ovšem odpovídá představám neoklasiků: (1) mzdy a ceny jsou pružné, (2) ekonomika se automaticky vrací na úroveň potenciálního produktu. Neoklasikové považují mzdovou sazbu za cenu, která stejně jako jiné ceny „čistí“ trh, tj. vyrovnává poptávku.

Keynesiánský přístup
Keynesiánští ekonomové naopak tvrdí, že: (1) mzdy a ceny nejsou příliš pružné, (2) ekonomika se nemusí automaticky vracet k úrovni potenciálního produktu a (3) i když se ekonomika vrací automaticky na úroveň potenciálního produktu, může to trvat dost dlouho. Keynesiánci předpokládají, že mzdy jsou nepružné směrem dolů. Ekonomika se opět nachází v recesní mezeře. Mzdy jsou však nepružné směrem dolů a nemohou proto klesnout. Nedojde tím k růstu krátkodobé AS a ekonomika uvázne v recesi. Podle keynesiánského pohledu je tak ekonomika přirozeně nestabilní a má tendenci setrvávat dlouhodobě pod úrovní potenciálního produktu a to ze tří důvodů: (1) SRAS je příliš nízká, (2) AD je příliš nízká, (3) SRAS a AD jsou příliš nízké.

Keynesiánci dávají důraz na druhou možnost – nedostatečná AD (při dané úrovni cenové hladiny, jsou nízké agregátní výdaje), je proto nutno zvýšit AD buď ovlivněním investičních a spotřebních výdajů prostřednictvím snížení úrokové sazby, zvýšením státních výdajů nebo snížením daní."

Součástí práce je graf.

PRÁCE BYLA UVOLNĚNA BEZ NÁROKU NA HONORÁŘ