1.

Úvod

2.	Mark Taylor: „Religion is most interesting where it is least obvious.“

3.	Kontextualizace s vybranými texty

3.1	Mark Bevir: The Logic of the History of Ideas

3.2	Max Müller: First Lecture

3.3	Émile Durkheim: Elementární formy náboženského života. Systém totemismu v Austrálii.

3.4	Richard Schaeffler: Novější typ filozofie náboženství: Fenomenologie náboženství

3.5	Mircea Eliade: Pojednání o dějinách náboženství

3.6	Jensen: Meaning and Religion

3.7	Lisbeth Mikaelsson: Gendering the History of Religion

4.

Závěr

"2. Mark C. Taylor: „Religion is most interesting where it is least obvious.“

Tvrzení Marka C. Taylora „Religion is most interesting where it is least obvious.“ se může na první pohled jevit jako nejasné nebo zastřené. Tato věta by se dala jednoduše přeložit jako „Náboženství je nejzajímavější tam, kde je nejméně zjevné.“ Určení tam – kde pak můžeme chápat buď jako určité geografické místo, nebo jako určení části náboženství samotného. Samozřejmě angličtina a čeština je velmi rozmanitý a ohebný jazyk, takže variací překladu takovéto věty by bylo nesčetně.
Vezmeme-li v potaz, že je Taylor především filozof náboženství a kulturní kritik (výchozí zaměření každého badatele se ukazuje být často směrodatným pro charakter každé určité práce či myšlenky) [1], přikláním se spíše k druhé možnosti. Jako náboženství podle mého názoru chápe Taylor obecné pojetí, nemá na mysli konkrétní náboženský systém. Pokud spojíme oba tyto poznatky, můžeme říct, že Taylorův výrok poukazuje na náboženství jako fenomén, který, je-li nějakým způsobem skrytý, v člověku vyvolává přirozenou touhu po poznání.

3. Kontextualizace s vybranými texty

V rámci prosemináře k Dějinám religionistiky jsem zpracovávala komentáře ze sedmi textů různých autorů. U každého textu se pokusím vypsat nejdůležitější myšlenky a ty dát do souvislosti s výrokem Marka C. Taylora.

3.1 Mark Bevir: The Logic of the History of Ideas

Mark Bevir se ve svém eseji zabývá problematikou dějin idejí, hledá odpovědi za základní filozofické otázky a jejich kontext s myšlenkovými koncepty v průběhu času. Na základě toho předkládá Bevir několik tezí [2]:
• každá historická událost má nutně svůj myšlenkový podklad, který ji tvoří a zároveň predeterminuje
• filozofie je klíčová věda: má schopnost překračovat sama sebe, řeší fenomény v souvislostech a tím přináší nová stanoviska
• myšlenky a přesvědčení vzniklé v průběhu času můžou být mylné – vyznání je třeba upřednostnit před samým děním
• logika má rozhodující roli, protože díky ní se dají odhalovat počátky různých teorií, a pomocí které je možno ustanovit ideální typ

Mark Bevir chápe logiku dějin idejí jako možnost proniknout do současného dění, aniž bychom měli zůstat odkázáni na pouhé dedukce. Tím by bylo možné zodpovědět některé obecnější otázky lidského bytí. Tímto tvrzením Bevir přesahuje Taylora, kterému se jako primárně poutavé jeví zůstat za jakýmsi závojem nevědomosti.

3.2 Max Müller: First Lecture

Max Müller patří bezpochyby mezi nejdůležitější postavy religionistiky vůbec jako zakladatel této disciplíny. Max Müller se zabýval především jazykem a mytologií – za nutnou podmínku bádání ohledně náboženství považuje hlubokou znalost jazyka dané kultury. Ve své práci Introduction to the Science of Religion dělí Müller jedince do dvou skupin dle postoji k vědě o náboženství [3] "