1.	Německo v 16.století a předpoklady pro reformaci

2.	Martin Luther

3.

Reformace

4.	Selská válka

5.	Konec Selské války a Augsburský mír

6.	Tridenttský koncil

7.	Šíření reformace v Evropě

“ V. KONEC SELSKÉ VÁLKY A AUGBURSKÝ MÍR

Poslední ohlasy války se ozvaly roku 1534, povstáním řemeslníkům a městské chudiny ve vestfálském Munsteru. V čele posledního povstání stáli dva muži „ novokřtěnci “ - Jan Mathys , který požadoval nový křest všech obyvatel, vyhnání bohatých a zavedení společného vlastnictví a Jan z Leidenu. Zmocnili se města, biskup i šlechta byli z města vyhnáni a zřídila se společná správa. Také byla zavedena povinnost pracovat a sloužit u vojska.
Roku 1535 však byli oba vůdci poraženi a všichni novokřtěnci vyvražděni nebo upáleni.
Po šmakaldské válce v roce 1547, kde byli u Muhlberka poraženi protestanti, ale mocensky nezlomeni a vytvořila se proti císařská opozice, byl Karel V. nucen jednat.
A tak selská válka končí roku 1555 Augburským náboženským mírem, kde byla uznána rovnoprávnost s katolíky, a však svoboda vyznání se týkala jen šlechty a měst ; o náboženství v jednotlivých zemích říše rozhodoval kníže a poddaní se řídili vírou vrchnosti.

Další důsledky Augburského míru:

- monopolitní ideje katolické církve už nedosahují mezi lidmi takového rozsahu
- rozdělení říše na sever - reformní ( Sasko ) a jih - katolický ( Bavorsko )
- dočasné ustálení a vyrovnání poměrů, ale místo náboženské a politické jednoty říše bylo několik různých samostatných států a seskupení

S těmito důsledky však zklamaný panovník Karel V. nemohl být spokojen, a tak se vzdal španělského i říšského trůnu.


VI. TRIDENTSKÝ KONCIL

Ale ještě předtím než se Karel V. vzdal svého trůnu svolal do severoitalského Tridentu tridentský koncil ( 1545 - 1563 ) , kterým chtěl docílit dohody mezi katolíky a protestanty a pokusit se o obnovu poslání katolické církve. I když převažovala tendence proti radikálním reformacím katolické církve.
Na celou situaci měl samozřejmě velký vliv papež, jež se zasloužil o přijetí řady dogmat namířených proti reformaci. Podmínky pro přijetí těchto dogmat byly následující : upřesnění katolické věrouky, uznána nejvyšší autorita papeže, povinnost duchovního složit vyznání víry – credo = stvrzení pravověrnosti a také biskupské semináře pro výchovu kněží. Toto znamenalo důležitý přelom v dějinách katolické církve : dovršení vnitřní obnovy římské církve a usnesení koncilu v platnosti až do 20. století.
K propagaci byl využit nový umělecký styl nazývaný baroko."

Psáno převážně formou hesel, jen některé části jsou souvislým textem.