1.	Ozdoby těla

1.1.

Hřebeny

2.

Platidla

3.	Náboženství

3.1.	Obřady Malanggan

3.1.1.

Maska tatanua

3.1.2.

Lebky zemřelých náčelníků

3.1.3.

Kult předků

3.2.	Tajné náboženské společnosti

3.2.1.

Ingiet

3.2.2.

Guat

3.2.3.

Tamate

3.2.4.

Duk Duk

3.2.5.

Cargokulty

3.2.6.

Kult Johna Froma

"Byl zde názor, že jest celý svět obydlen duchy, kteří obývají tento svět. Nejenom sídlí v přírodních objektech, ale mohou býti a žíti nezávisle v prostoru. Mohou člověku buď ublížit, pomoci či zaujímat neutrální postoj.
Důležitá část duchů – duchové zemřelých předků. Po smrti zůstávají v blízkosti svého obydlí a pomáhají pozůstalým. Je proto dobré vždy jim dávat dary (lebky, kusy masa prasat, konat pro ně slavnosti).
Obřady Malanggan – konaly se na severu Nového Irska. Trvaly několik týdnů. Během tohoto týdne byly uctíváni všichni zemřelí předkové, ať již skuteční či mýtičtí. Je třeba všechny předky pozvat. Pozvání bylo formou řezeb, které domorodci museli připravit. Vždy se užívalo obrovské množství figur, masek, reliéfních desek, které obsahují podoby předků. Zdobí se jimi také stěny obřadních domů.
Nejčastější maskou je maska tatanua – obličejová část je ze dřeva + část zakrývající zbývající část hlavy – přilbovitá maska. Celá je přikrytá tapou a rostlinnými vlákny. Ozdobena je jasnými barvami – žlutá, modrá, červená. To jsou většinou barvy rostlinného původu charakteristické pro Nové Irsko. Jsou zde složité vzory zdobení, které pokrývají celý povrch předmětu.
Krom tohoto předmětu jsou zde masky s prasečím obličejem. Tento typ masky znázorňuje mýtické prase, které kdysi útočilo na lidi. Dle mýtů kdysi zde žila dvě nesmírně divoká prasata, která přepadávala vesnice a pojídala lidi. Lidé byly bezbranní. Až jednou se zde objevili dva skřítkové – MALANGGAN – naučili lidi vyrábět si zbraně a s prasaty bojovat. Lidé prasata zahnali do vnitrozemí a uchránili se tak od jejich útoků.
Dále to byly vysoké masky – celé z jednoho kusu dřeva. Dole byly podobny mýtické bytosti. Připevněny měly dvě velké uši z tenké prořezávané překližky. Stavěly se podél stěn do obřadního domu.
V obřadním domu byly lebky zemřelých náčelníkův. Jejich povrch byl překrytý tmelem, voskem a hlínou – vymodeloval se tak obličej zemřelého. Pro příležitost obřadů se k této lebce vyřezává jednoduchá figura a místo hlavy se připevní právě tato lebka.
Dále se vyřezávají mýtičtí zakladatelé klanů. Vždy se jednalo o ptačí figury – často zoborožec. Bývají velmi jemně vyřezávané. Na výšku mají cca 20 cm a jsou zdobené barvami. Stojí na nízké podložce, která vybíhá ve výstupek. Během obřadu se drží v zubech a tančí a s řezbou se tančí.
Celý obřad se skládal z řady tanců a z „divadelních vystoupení“, které znázorňují obrazy ze života. Přestávky byly prokládány hostinami (prasata, drůbež, etc.)."

Cyklus přednášek etnologie Oceánie 7/11.