"Teoretická část
2.1 Definice migrace
Stále rostoucí počet obyvatel v dnešní době, migrujících, na kratší, nebo delší časové úseky, je více než běžný. Dá se říci, že každý jedinec, ať už zprostředkovaně, nebo z vlastní zkušenosti, zná někoho, nebo sám opustil na nějakou dobu tzv. hranice své země.
Migrace neboli stěhování, demografy též nazývána mechanický pohyb obyvatelstva, je forma prostorové mobility mezi dvěma územními jednotkami, znamenající obvykle trvalou změnu pobytu. Stále rostoucí počet osob na celém světě opouští své domovy, aby žili v jiných zemích. Podle aktuálních odhadů Organizace spojených národů žilo v roce 2010 více než 213 milionů osob jako přistěhovalci v jiném než v domovském státě, což je oproti roku 2005 nárůst o vice než 15 milionů osob, ve srovnání s rokem 1990 dokonce o cca 60 milionů osob. Přistěhovalci, kteří si za trvalý či dočasný nový domov zvolili Evropu, mají na celosvětové migraci cca 32% podíl.



2.2 Typologie migrace
Proudy migrace v dnešním světě jsou velice rozmanité. V zásadě je však můžeme rozčlenit podle tří základních kritérií: na vnitřní a vnější migraci, na dobrovolnou a nucenou migraci a konečně na krátkodobou a dlouhodobou migraci.

2.2.1 Vnitřní a vnější migrace
Těmito označeními rozumíme migraci mezinárodní (externí), která má buď formu emigrace, nebo migrace. Dále může být buď interkontinentální, tzv. „zámořská“, nebo intrakontinentální (kontinentální) uvnitř jednoho zemědílu. Protikladem mezinárodní (externí) je vnitřní (interní) migrace – pohyb uvnitř jednoho státu (národního prostoru).

2.2.2 Dobrovolná a nedobrovolná migrace
V dnešní době se dá již těžko rozlišit, zda se jedná o dobrovolnou, či nedobrovolnou migraci. Z historického hlediska můžeme vzpomenout fenomén obchodu s otroky, který se řadí do jednoho z nejtmavších období historie lidské migrace."