1.

Migrace

1.1.	Co je migrace

1.1.1.

Krátkodobá migrace

1.1.2.

Migrace s cílem změnit trvale nebo na delší dobu zemi, ve které žijeme

1.2.

Adaptace

1.2.1.

Menšiny, začlenění do majoritní společnosti

1.2.2.

Migrační politika

1.2.3.

Faktory úspěšnosti adaptace

1.2.4.

Popis adaptace na mikroúrovni

1.2.5.

Popis adaptace na makroúrovni

2.	Multikulturalismus

2.1.	Charakteristika, vznik a vývoj

2.2.	Multikulturalismus v médiích

2.2.1.

Kulturní, etnické a rasové nepokoje

3.	Uprchlictví

"2. Adaptace
Nově příchozí se v nové zemi stává menšinou a je nezbytné jeho začlenění do majoritní společnosti. Menšina si musí sama zvolit svou budoucí roli, jakou chce hrát v majoritní společnosti, a poté se vydat na cestu dosažení tohoto cíle. Rozhodování je ovlivněno individuální charakteristikou migrantů (pohlaví, věk, vzdělání, zdraví), ale i řadou jiných faktorů. Především mají vliv tři prostředí – místo, odkud dotyčný odchází (místo emigrace), tranzitní země (ty země, kterými migrant pouze prochází na cestě do cílové země) a cílové místo imigrace. U těchto prostředí pak musíme brát v potaz geografickou polohu, socioekonomickou situaci z krátkodobého i dlouhodobého pohledu, migrační politiku a migrační historii, míru tolerance či xenofobie majoritních populací vůči cizincům. V tomto ohledu je zajímavé, že tradiční multikulturní společnost USA, které svým způsobem vznikly z přílivu evropských nábožensky a ekonomicky motivovaných imigrantů, jsou dnes vůči nově příchozím cizincům velmi uzavření, v adaptačním procesu trvale usídlených portorikánců či černošského obyvatelstva se projevuje segragační až marginalizační model - vznikají uzavřené enklávy sociálně znevýhodněné či dokonce sociálně vyloučené populace, které si svou vlastní kulturní specifičnost zachovává jen v omezené míře nebo vůbec.
Migrační politiky jednotlivých zemí jsou významnou bariérou, země se snaží různými způsoby (většinou selektivním omezováním) regulovat počet imigrantů proudících na svá území. Na druhou stanu je imigrace podporována působením podnikatelských kruhů vyspělých společností, které v imigrantech vidí levnou pracovní sílu. Navíc zejména díky velmi nízké plodnosti začínají bohaté společnosti (např. západoevropské) velmi výrazně stárnou a zatím nezodpovězena zůstává otázka, kdo v budoucnu zajistí chod daných ekonomik a spokojený život stále početnějším generacím penzistů. Při zachování současné úrovně porodnosti a úmrtnosti a při neexistenci migračních pohybů by Evropská unie do roku 2050 ztratila asi 77 milionů obyvatel – tj. došlo by k poklesu z 375 na 298 milionů."