1.	Definice pojmů mikrodemografie a makrodemografie

2.	Vliv životního prostředí na demografické jevy

3.	Výhody mikrodemografie, porovnání s makrodemografií

4.	Mikrodemografie a technická náročnost výzkumu

5.	Mikrodemografie a statistická indukce

6.	Mikrodemografie a přirozenost malých skupin

7.	Mikrodemografie - teoretický a praktický význam, smysl a cíl

8.	Příklad mikrodemografie malých územních oblastí

"Mikrodemografie a statistická indukce
Nevýhodou mikrodemografického přístupu je totéž, co je jeho výhodou a to skutečnost, že pracuje s malými soubory. Málokdy totiž zkoumáme malý soubor proto, abzchom se dověděli informace právě o tomto malém souboru. Většinou je cílem induktivní úsudek Podle rozboru malé skupiny usoudit na vlastnosti širšího celku. Potíž je ale v tom, do jaké míry je takový induktivní úsudek oprávněný. To samozřejmě záleží na reprezentativnosti tohoto vzorku.

Mikrodemografie a přirozenost malých skupin.
Pro malou skupinu je mimo to, že je to skupina malá, charakteristická i její přirozenost. Malá skupina totiž vzniká přirozeným seskupením svých prvků. V tomto smyslu se nabízí i takový výklad pojmu mikrodemografie, podle kterého by mikrodemografie byla demografií malých přirozených skupin na rozdíl od skupin formálních.
Skupina jako soubor jednotek může vzniknout především formálním seskupováním, tj. seskupením jednotek, vzniklých jejich tříděním. Věcná příbuznost i prostorová soustředěnost takových skupin může být někdy velmi malá a takové skupiny mají proto jen velmi málo vzájemných vnitřních vazeb anebo vazeb velmi slabých.
Skupina jakou soubor jednotek může vzniknout také přirozeným seskupováním jednotek, vyvolaným jejich sdružováním na základě vzájemné přitažlivosti či podmíněnosti a podřazenosti těchto jednotek. Tím vznikají skupiny, jejichž prvky jsou obvykle spojeny velmi silnými vzájemnými vazbami a jejichž věcná příbuznost a prostorová soustředěnost je vysokého stupně.
Informace o malých skupinách se získávají dosti odlišným způsobem než informace o národní populaci , a to:
-excerpcí nestatistických záznamů vedených pro archivní účely (kartotéky, spisové materiály, deníky a návštěvní knihy apod.)
-dlouhodobým střádáním záznamů o řídkých jevech
-dlouhodobým sledováním vymezeného souboru jednotek, jež jsou pod kontrolou v rámci odborné činnosti, tj.longitudinálním šetřením (kohortní analýza, dispenzární šetření, analýza životních cyklů)
-lokálním průzkumem zaměřeným na zjištění zvláštností populace vztahující se k omezenému území.

Mikrodemografie, její teoretický a praktický význam
Smysl a cíl mikrodemografie je:
Popsat a analyzovat demografickou specifiku malých skupin v dostatečné podrobnosti, čehož nelze pomocí výsledků oficiální demografické statistiky dosáhnout;
Popsat a analyzovat vztahy mezi jevy studiem údajů o malých skupinách, jež z technického hlediska dovolují postatně podrobnější třídění a z věcného hlediska dovolují též šetření znaků, jež nemůže oficiální statistika běžně sledovat.

Teoretický význam mikrodemografie spočívá v tom, že pomáhá objasnit vliv některých speciálních faktorů a stupeň variability jevů na značně homogenním materiálu, dále v tom, že zkoumáním malých skupin lze odhalovat zvláštnosti demografického chování malých skupin omezeného rozsahu. Tím přispívá k rozšiřování teoretických poznatků demografie tam, kde obecná demografie svými metodami ani zdroji informací nestačí."