1.

Úvod

2.

Charakter

3.

Zájmy

4.	Sociální vztahy

5.	Morální vývoj

6.

Závěr

"Charakter
V mladším školním věku se charakter teprve tvoří, proto je chybou považovat charakterové projevy dětí v tomto věku za stálé. V nižších třídách se charakterové projevy vyznačují nestálostí až protiklady.
Charakter se vyznačuje některými zvláštnostmi. V první řadě je to impulsivnost, která se projevuje sklonem jednat okamžitě pod vlivem bezprostředních impulsů podnětů, bez zvážení všech okolností. Je to způsobeno slabou volní regulací chování a potřebou aktivního vnějšího vybití. Je důležité umět rozlišovat mezi nekázní a impulsivností, a to především ve škole.
Pro tento je typický také celkový nedostatek vůle. Hlavně zpočátku dítě nedovede sledovat vytyčený cíl, aktivně a houževnatě za ním směřovat a překonávat případné překážky. V případě nezdaru ztrácí důvěru ve své schopnosti.
Často se vyskytuje také rozmarnost a tvrdohlavost, což lze vysvětlit nevhodnou rodinnou výchovou. Dítě bylo zvyklé, že doma byla většina jeho přání a požadavků uspokojena, což samozřejmě ve škole možné není. Naopak jsou na něj kladeny určité nároky a dítě se musí naučit obětovat to, co by chtělo, tomu , co musí.
Mezi pozitivní vlastnosti patří dobrosrdečnost, zvídavost, přímost, důvěřivost. Právě tyto vlastnosti ale mohou být velkým nebezpečím při setkání s neznámými a potenciálně nebezpečnými lidmi. Na druhou stranu nám tyto vlastnosti umožňují výchovně působit na pozitivní vlastnosti charakteru.
Zvláštností je napodobování. Děti se snaží napodobovat nejen dospělé a vrstevníky, ale také své hrdiny z knížek, filmů a počítačových her. Je důležité si uvědomit, že dítě nepřejímá jen rysy pozitivní a nevšímá si jen pozitivních vzorů. Snadno „odkouká“ i chování nevhodné, agresivní. Proto by rodiče měli zasahovat do výběru televizních programů, i počítačových her.
Projevuje se také emociálnost. Jejich vnímání, pozornost i představivost jsou zabarveny emocemi. Děti, zejména v první a druhé třídě, nedovedou ovládat své city a kontrolovat jejich vnější projevy. Vše – od radosti po smutek- projevují velmi bezprostředně.
Jsou také emočně labilní a často mění náladu. Schopnost usměrňovat své city a ovládaní nežádoucích projevů se rozvíjí s přibývajícími lety.
Během školní docházky je dítě podrobeno organizované výchovné práci, a směřuje na něj stále větší množství požadavků. Díky tomu se u dětí v různé míře rozvíjí pracovitost, svědomitost i ukázněnost. V případě střetu motivů, jsou už žáci třetí třídy schopni upřednostnit motiv nutnosti, ale někdy stále dávají přednost zábavě. V tomto momentu musí být vychovatel nekompromisní, aby nedošlo k upevnění nežádoucího návyku.
Ve čtvrté třídě už se začíná výrazně projevovat smysl pro povinnost, ačkoliv ještě není zcela upevněn. Může se projevovat jen v některých sférách – například ve vztahu ke kamarádům, či blízkým lidem.
Během mladšího školního věku se také rozvíjí smysl pro humor. Na počátku školní docházky se děti smějí humorným situacím, které předvádí někdo jiný (například klaun v cirkuse), zatímco později dokáží tyto humorné situace tvořit také (příkladem mohou být scénky u táborového ohně). Pokud dítě v tomto věku nápadně smutné a nevyhledává zábavu, značí to nějaký psychologický problém."

Seminární práce z Univerzity Hradec Králové, pro předmět Vývojová psychologie.