1.	Základní informace - pojem mobbing

2.	Důležité aspekty

3.	Jak podchytit mobbing

"Základní informace - pojem
Mobbing je cizí slovo s ne příliš důvěrně známým obsahem. Jde o týrání, rafinované i nerafinované šikanování a zesměšňování na pracovišti. Evropské odhady hovoří o tom, že v této nepříjemné situaci se přinejmenším jednou v životě ocitl každý desátý člověk.
Výraz mobbing pochází z anglického slovíčka „to mob “ – znamená – vrhnout se, srotit se, obtěžovat, dobírat, hromadně napadat.
Mobbingem označujeme zejména šikanu ze stranu spolupracovníků, úmyslné intriky, obtěžování, mírné zesměšňování, schválnosti, psychoteror. Toto útočení může být nejen ze strany nadřízených, ale může být i v opačném směru – podřízený k nadřízenému.

Důležité aspekty
Nyní jednotlivé body rozvedu poněkud podrobněji. K prvnímu bodu je nutné doplnit aby se pracovník při přepadení choval klidně a uposlechl pokynů pachatele, nebo pachatelů. Není v tuto dobu na místě se např. bezhlavě vrhat po tlačítku signalizující ALARM. Toto tlačítko je nutné stisknout jen když pohyby budou klidné, plynulé a z hlediska pachatele logické. Kdyby si pachatel všiml tohoto jednání, mohl by se zachovat stresově a agresivně.

Tento styl rafinované šikany nejen že ubíjí v zaměstnanci další chuť ke kvalitní práci, ale samozřejmě má nemotivující faktor. Nejedná s samozřejmě o jednodenní akci, ale o systémovou několika týdenní až několika měsíční intenzivní ponižování, nadměrné úkolování, zesměšňování, podrážení autority, sebevědomí a podobně. Může to vyhrotit nejen výpovědí, ale ve výjimečných případech i sebevraždou oběti.
Mobbing obecně dělíme do čtyř fází :
1. první útoky, pomluvy, schválnosti
2. psychoteror – veškeré schválnosti jsou připravované, plánované.
3. konkrétní napadání ze strany personálu a nebo vedoucího
4. napadený neustojí pozici a dopouští se chyb.
Plánovaných i neplánovaných – dochází k výpovědi – odchodu ze zaměstnání

Jak podchytit mobbing
Tento stěžejní aspekt je na bedrech nadřízeného případně předáka. V každém kolektivu samozřejmě existují slabší a silnější jedinci. Ovšem dle mého názoru je nutné, aby erudovaný nadřízený měl zmapované všechny své podřízené a dokázal odhadnout, kdy je mezi některými z nich neklid, nejistota, obava a zbytečné napětí případně frustrace.
Samozřejmě je v jednotlivých strukturách firem i státních institucí mnoho nadřízených, kterým nejen že nejde o podřízené, ale ani dokonale nezvládají pracovně a manažersky pozici svojí, natož aby stihli postřehnout, že v jejich kolektivu dochází k šikaně jednotlivce. Na tento problém zpravidla reagují až když je pozdě a náprava je nemožná.
V současné době, která je hektická a pracuje se v nemálo firmách na 120% je velmi složité zaobírat se jednotlivými zaměstnanci. Ale profesionální šéf si tento čas dle mého názoru musí nalézt a zajistit kolektivu rovnocené podmínky pro práci. Kolektiv, který je sehraný, férový a též přátelský dosahuje mnohem lepších výsledků než, když je tomu naopak."