1.	Trocha historie

2.	Jak to vlastně funguje

2.1	Co dokáže obyčejný stožár?

2.2	Důležitá věc

2.3	Jak může na jednom drátu viset osm lidí?

2.4	Já jsem úplně mobilní!

2.5	Zajímavosti

3.

Mapa trhu

3.1

Lowendy

3.2	Střední třída

3.3

High-endy

3.4	Kategorie sama pro sebe- stylovky

4.	Srovnání zástupců všech tříd

5.	Rozdělení prodejů

6.

Závěr

"2. Jak to vlastně funguje
Ještě než se přesuneme do současnosti, rád bych ve stručnosti vysvětlil, jak taková mobilní komunikace funguje. Mobil je totiž až to poslední. Mobilní telefonní síť GSM se skládá z mnoha důležitých částí. Budou nás zajímat jenom ty části, které patří mezi nejdůležitější: když nefungují tak jak mají, bývá to pro mobilní telefonisty velice nepříjemné. Každá mobilní síť má svůj „hlavní mozek“, kterému budeme říkat řídicí centrum. Zde jsou umístěny všechny důležité prvky, které se starají o celý běh sítě a o některých z nich jste určitě slyšeli. Je to například středisko textových zpráv, jehož číslo zadáváte do telefonu, nebo podpůrné centrum, které se stará o takové záležitosti jako je účtování hovorů, sledování činnosti celé sítě. Podobně důležitou částí jsou vysílače, které pokrývají území a zajišťují rádiové spojení sítě s telefonem. Co je pokrytí, určitě víte
Území, které je pokryto signálem mobilní sítě, je rozděleno na malé oblasti, které obsluhuje jeden vysílač: říkáme jim buňky. Jedna buňka by se dala přirovnat k obci a je to vlastně nejmenší samosprávní jednotka, kterou obsluhuje právě jeden vysílač. Tomu se v žargonu techniků říká BTS, někdy se také můžete setkat se slovem „bétéeska“ (je to zkratka z anglického Base Tranceiver Station). U nás čítá síť každého z našich tří operátorů několik tisíc takových vysílačů a buněk.
Pět až patnáct vysílačů je ovládáno jedním řídicím vysílačem (přesněji BSC z anglického Base Station Controller, kontrolér základnových stanic). Pokud použijeme naši analogii s rozdělením republiky, pak by řídicí vysílače mohly představovat okresy. Aby veškerá komunikace nemusela probíhat v celé síti, řídicí vysílače se slučují do celků, kterým budeme říkat lokální oblasti (anglicky Local Area, LA). Můžeme je připodobnit ke krajům. Když je to možné, komunikaci zařídí samy a ulehčí mobilní síti.
2.1 Co dokáže obyčejný stožár?
Zkusme se trochu více zaměřit na tento poslední zmíněný článek mobilní sítě a vysvětlíme si, jak se vysílač domlouvá s vaším telefonem. Představte si stožár mobilní sítě. Dole je určitě budka, která se stará o napájení vysílače, na vršku jsou podlouhlé antény, které komunikují s vaším mobilem: je to buď několik směrových antén, které vysílají jen určitým směrem, nebo jedna všesměrová (vypadá jako hromosvod). Kromě zajištění komunikace stožáru s mobilem je ale důležité, aby byl stožár zapojen do mobilní sítě. Proto si všimněte, že kromě podlouhlých antén jsou na stožáru upevněny i malé parabolické vysílače, tzv. mikrovlnné spoje. Vysílač je jimi propojen s ostatními vysílači nebo s řídicím vysílačem (BSC).
Každý „stožár“ obsluhuje jednu buňku a má přiděleny konkrétní frekvence (kanály), na kterých smí vysílat. Tyto frekvence musí být odlišné od frekvencí, na kterých vysílají sousední buňky, aby se jejich signály vzájemně nerušily. (Je to sice ještě složitější, protože na jednom stožáru se většinou nachází několik antén, které „září“ do různých směrů – pro zjednodušení ale na tyto tzv. sektory raději zapomeneme.)
2.2 Důležitá věc
I když se říká, že síť pracuje na 900 nebo 1800 MHz, je to jen pojmenování pro pásmo mnoha dílčích frekvencí – neznamená to, že síť vysílá pouze na 900 nebo 1800 MHz. Frekvencí je ve skutečnosti více než sto a protože se nacházejí kolem kmitočtu 900 a 1800 MHz, tak se mobilní sítě nazývají podle těchto kulatých čísel.
Na jeden kanál (rozumějte: frekvenci) může být připojeno nanejvýš osm telefonů, na druhou stranu ale jeden vysílač může vysílat i na několika kanálech. U nás jsou většinou využívány dva až čtyři kanály pro jednu buňku a najednou tedy může telefonovat i přes třicet uživatelů.
2.3 Jak může na jednom drátu viset osm lidí?
Aby bylo možné obsluhovat více než jeden telefon v jednom okamžiku, je každý kanál rozdělen na tzv. timesloty, neboli časové úseky – každý reprezentuje jeden hovor. Dohromady jich je osm, přičemž každá buňka vysílá ještě tzv. signalizační timeslot, který komunikuje se všemi telefony najednou – zajišťuje například sestavení hovoru nebo přenos textových zpráv.
Jednotlivé telefony se v komunikaci s vysílačem postupně střídají, přičemž každý z nich má možnost komunikovat jen velice krátkou dobu (asi 0,5 ms). Těchto cyklů s osmi kroky se za sekundu uskuteční více než dvě stě!"

Práce je kompilačního charakteru. Čerpá ze zdrojů: http://www.mobilmania.cz/default.aspx?article=1100650, http://www.mobilmania.cz/default.aspx?section=21&server=1&article=1119843.
Práce obsahuje tabulky, fotografie a graf. Čistého textu v práci je cca 6,5 strany.
Práce obsahuje přílohu ve formátu MS PowerPoint (*ppt)