1.	Model exogenního rozvoje

1.1.	Východiska

1.2.	Teorie růstu pólů

1.3.	Hlavní rysy exogenního modelu

1.4.	Počáteční úspěchy modelu exogenního rozvoje

1.5.	Kritika exogenního rozvoje

2.	Model endogenního rozvoje

2.1.	Východiska

2.2.	Reakce na nedostatky exogenního modelu

2.3.	Postmoderní paradigma

2.4.

Znaky

2.5.	Základní principy endogenního rozvoje

3.	Integrovaný endogenní model rozvoje

3.1.	Předpoklady úspěšné realizace

4.

Instituce

4.1.	Typy institucí

4.2.

Úrovně

4.3.

Význam

4.4.	Význam institucí v regionálním rozvoji

4.5.	Instituce a organizace

5.	Formy kapitálu

5.1.	Lidský kapitál

5.2.

Znalosti

5.3.	Kulturní kapitál

5.4.	Intelektuální kapitál

5.5.	Sociální kapitál

5.6.	Bourdieu a sociální kapitál

5.7.	Sociální kapitál dle Putnama

5.8.	Rozdíly v chápání sociálního kapitálu

5.9.	Světová banka a sociální kapitál

5.10.

Shrnutí sociálního kapitálu

5.11.

Sociální sítě

"Model exogenního rozvoje
Východiska
- po 2. sv. válce dominují keynesiánské přístupy - zaměřené na investice do problémových oblastí
- v RR dominuje teorie regionální nerovnováhy: zahrnuje teorii růstu pólů
- teorie růstu pólů: 1. teoretické východisko poválečného rozvoje venkova a regionů, ze kterého vychází exogenní model rozvoje

- exogenní model zaměřen na rozvoj venkova/zaostávajících regionů pomocí modernizace
o jde o využití těch samých procesů, které vedly k marginalizaci: nyní stejné procesy měly pomoci rozvoji venkovských/zaostávajících regionů
o urbanizace a industrializace pomáhají koncentrovat kapitál a pracovní síly ve městech a rozvinutých regionech a zároveň pomohou rozvoji venkova

- marginalizace venkovských/zaostávajících regionů se má překonat pomocí:
o dotací na zlepšení a zefektivnění zemědělské produkce a produkce v zaostávajících regionech
o transferu technologií z růstových pólů
- dotace a transfer technologií mají podpořit výkonnost venkovských a zaostávajících regionů (také příjmy místních lidí) a mobilitu kapitálu a pracovních sil

- exogenní model rozvoje: rozvoj v daném území není stejný, ale uskutečňuje se kolem pólů
o města fungují jako jádra specializovaných ek. aktivit
o venkov zajišťuje technicky pokrokové, tržně orientované zemědělství prováděné profesionálními zemědělci
o zaostávající regiony poskytují zdroje a moderní podpůrný průmysl pro rozvinuté regiony
- tyto funkce jsou pro venkov a zaostávající regiony jediné možné, protože modernizace se koncentruje pouze ve městech
- venkov a zaostávající regiony budou spojeny s centry modernizace a tím se budou též rozvíjet

Teorie růstu pólů
- póly = velké městské aglomerace s diverzifikovanou strukturou ekonomiky, ve které jsou zastoupena klíčová ek. odvětví - ta jsou schopná generovat růst v okolí
- díky rozvoji pólů se rozvíjí napojené sektory
o díky růstů měst a jejich potřeb se bude rozvíjet i venkov
o díky rozvoji rozvinutých regionů se budou rozvíjet i zaostávající regiony: rozvinuté regiony „je budou táhnout“ (teorie závislosti)
- předpokladem je propojit stagnující regiony s dynamicky se rozvíjejícími centry (póly) a tak eliminovat kumulativní nerovnosti
- u nás existuje 12 rozvojových oblastí a 11 rozvojových os
- oblasti: Praha, Plzeňsko, Karlovy Vary, Ústí n.L., ČB, Liberec-Jablonec, HK-PU, Brno, Ostrava, Olomouc, Zlín, Jihlava"

Práce je psaná formou odrážek. Obsahuje 1 tabulku, rozsah čistého textu přibližně 13,5 stran.