1.

Úvod

2.	Pojem myšlení

2.1	Myšlenkové operace

2.1.1

Analýza a syntéza

2.1.2

Srovnávání a třídění

2.1.3

Abstrakce a konkretizace

2.1.4

Dedukce a analogie

2.2	Druhy myšlení

2.2.1

Konvergentní myšlení

2.2.2

Divergentní myšlení

2.2.3

Další druhy myšlení

2.3	Formy myšlení

2.3.1

Pojem

2.3.2

Soud

2.3.3

Úsudek

2.4	Řešení problémů teoretických i praktických

2.4.1

Zásady pro řešení problémů

2.5	Myšlenkové chyby

2.6	Kritické myšlení

2.7	Myšlení a řeč

2.8	Poruchy myšlení

2.9	Rozvíjení myšlení

3.

Závěr

4.	Seznam použité literatury

Příloha – seznam slov příbuzných k podstatnému jménu myšlení

“2.2 DRUHY MYŠLENÍ

Nejčastěji autoři uvádějí dva druhy myšlení. Konvergentní a divergentní. Lze ale odlišit i další, např. emocionální myšlení nebo, v západní kultuře ne tak často užívané, vizuální myšlení. Toto rozlišení vypovídá o směřování celého myšlenkového procesu.

2.2.1 Konvergentní myšlení

Konvergentní myšlenkový proces směřuje, nebo lépe hledá jedno řešení. Vychází ze známých schémat. Někdy se též označuje jako produktivní či sbíhavé.

2.2.2 Divergentní myšlení

Divergentní myšlení naopak hledá různá nová, originální řešení, směřuje k více možnostem. Hovoříme o něm jako o tvořivém či tvůrčím myšlení, můžeme ho označit též jako rozbíhavé.

2.2.3 Další druhy myšlení

Mezi další druhy myšlení můžeme zařadit emocionální myšlení, na které mají velký vliv emoce a to jak kladné, tak záporné. Neopírá se tedy pouze o logické argumenty, ale připouští vliv citových.
V řadě východních filozofií je běžný typ vizuálního myšlení, tedy myšlení v obrazech. Úzce souvisí s meditačními technikami.

2.3 FORMY MYŠLENÍ

2.3.1 Pojem

„Pojem je nenázorné myšlenkové zachycení třídy objektů nebo jevů, jež mají společné vlastnosti, jež lze podobným způsobem užívat nebo něco podobného do nich očekávat.“ 3) Pojem je řečové vyjádření. Nutně v sobě tedy již obsahuje určitý stupeň abstrakce a zobecnění. Jednoznačnost pojmů je dána nejen tím, co označují (čtverec je jednoznačný pojem), ale také (nebo zejména) stupněm našeho poznání, vzdělání, zkušeností. Jiný obsah a rozsah téhož pojmu (např. vzduch) bude mít žák 2. třídy a jiný student chemie. Z výše popsaného je zřejmé, že jednoznačných pojmů není mnoho a spadají hlavně do oblasti matematiky a příbuzných věd. Mnoho pojmů je spojeno velmi úzce s naší osobní zkušeností, kterou do obsahu pojmu promítáme. Jiný obsah pojmu domov bude mít dítě vyrůstající v harmonické rodině, jiný dítě z dětského domova.

2.3.2 Soud

Soud je vyjádřením vztahu mezi dvěma či více pojmy. Nejčastěji tvrdíme, či popíráme zda spolu dva či více pojmů souvisí a jak. Častěji než v psychologii se s pojmem soud setkáváme v logice.

2.3.3 Úsudek

Také úsudek patří spíše do logiky. Vyjadřuje vztah mezi dvěma soudy. Zde také narazíme na pojem premisa označující soud, z něhož vycházíme. Je nasnadě, že nesprávná premisa vede k nesprávnému úsudku. Vycházíme-li z mylného předpokladu je pouze shodou náhod nebo vlivem dalších okolností, dojdeme – li ke správnému výsledku."