1.	Slovo o autorovi...

2.	Úvod do japonského náboženství a seznámení s Japonskem

2.1	Japonské císařství

2.2	Druhy náboženství v Japonsku

2.2.1

Šintó

2.2.2

Buddhismus

2.2.3

Křesťanství

2.2.4

Nová náboženství

2.2.5

Konfucianismus

2.2.6

Taoismus

2.2.7

Lidové náboženství

3.	Historie a vývoj japonského náboženství

4.	Vlivy indického a čínského náboženství

5.	Svět kultu

5.1	Důležitost posvátného prostoru

5.2	Důležitost času v japonské náboženství

6.	Cyklus lidského života versus náboženství

7.	Současná náboženská situace v Japonsku

8.	Slovníček pojmů vyskytujících se v textu

“Důležitost posvátného prostoru

Posvátný prostor je místem, kde se „bohoslužba“ koná. Pro nás, ale i pro většinu obyvatel západu je posvátný prostor spojován s chrámy, svatyněmi, zkrátka s místy zasvěcenými bohoslužbě. I v Japonsku můžeme nalézt podobné příklady posvátného prostoru – stavby, jako jsou šintoistické svatyně či buddhistické chrámy. Za posvátný je však v Japonsku považován každý prostor, kde je uctíván nějaký kultovní objekt, nebo místo, kde s ním lidé mohou přijít do styku.
Svůj vlastní posvátný prostor má domácnost stejně jako vesnice, kraj nebo celá země. Posvátnost tradičního japonského domu souvisí s obřady při jeho stavbě a s jejich pravidelným opakováním. Za zvláště posvátné prostory domu se považovaly prahy, nosné sloupy, kuchyně nebo ohniště jež měla svá vlastní kami. I na pozemcích obklopujících dům bývali rodinné svatyně.
Posvátnost obydlí by však nemohla existovat bez souvislosti s okolním světem. Posvátná místa mimo dům jeho svatost často posilují nebo doplňují.
V každém kraji Japonska existuje mnoho posvátných míst. Ve většině tradičních vesnic bývával „farní“ buddhistický chrám a více svatyň ochranného božstva.
Rodiny navštěvovali svatyni v důležitých životních okamžicích, jako je například narození dítěte, jehož první cesta z domu směřuje do této svatyně. Kde je vloženo do ochranné moci strážného božstva.
Posvátnost buddhistického chrámu má dvě složky. I zde je uctíván jak buddha, tak duchové předků. Hlavní chrámové síni vévodí socha světce, kterému je chrám zasvěcen. Právě před touto sochou probíhají veškeré obřady. Z hlediska lidové víry jsou však základem posvátnosti chrámu ostatky zesnulých předků, které jsou uloženy v jeho blízkosti. V sousedství „farních“ chrámů vyrůstají hřbitovy na kterých jsou většinou uloženy náhrobní kameny nebožtíků. Když je navštíví někdo z příbuzných klade na ně obětiny v podobě květin nebo kadidla. Při letních svátcích zemřelých cestuje mnoho Japonců stovky kilometrů, aby mohli vzdát úctu svým předkům.
V tradiční vesnici se posvátný prostor vymezuje obdobně. Nad hranice vesnice bdí strážná božstva, která zabraňují příchodu zlých sil do vsi.V blízkosti vesnice se většinou nacházejí i další posvátná místa – vodopád, divotvorný kopec nebo strom, kde se podle legendy kdysi zjevilo božstvo a proto bylo toto místo považováno za svaté.
Jednotlivá posvátná místa v Japonsku tvoří hustou síť, která dává celé zemi charakter jediného posvátného prostoru. Můžeme zde nalézt stovky posvátných hor, která jsou místy, kde se nebesa a země dotýkají a božství vystupuje na povrch."

Obsahuje mapu a fotografie.