1.	Vztah náboženství a politiky

1.1.	Jak chápat otázku moci?

1.2.	Legitimizační funkce náboženství

1.3.	Karl Mannheim

1.4.	Socializace

1.5.	Dílo „Posvátný baldachýn“ (1967)

1.6.

Jehovisté

1.7.	Náboženství jako politický legitimizátor na nižší úrovni

1.7.1.

Egyptské náboženství

1.7.2.

Křesťanství

1.7.3.

Prorok

2.	Náboženství v moderní společnosti

2.1.

Max Weber

2.2.	Projevy faktorů

2.3.	Wilsonova koncepce = klasická teorie

2.4.	Thomas Luckman

2.5.	Sekularizační paradigma podle Davida Martina

2.6.	Kritika sekularismu

2.7.	Oblasti týkající se politiky

2.8.	Náboženský nacionalismus

2.8.1.

Fundamentalismus

2.8.2.

Otázka role náboženství v severoirském konfliktu

2.9.	Náboženský fundamentalismus

2.9.1.

Vnitřní fungování církví

2.10.

Koncept střetu civilizací

2.10.1.

Francis Fukuyama

2.10.2.

S. Huntington – neokoni = novokonzervativci

2.11.

Proměna světového řádu - multipolární svět

2.12.

Co si představujete pod pojmem civilizace?

2.13.

Juergensmeier

"NÁBOŽENSTVÍ A POLITIKA

- dvě oblasti, které jsou rozdílné, ale vzájemně se ovlivňují
- vstupují do interakcí
- kritika reflexe obecného konceptu náboženství  jak koncept vzniká?
- Jonathan Smith, Russel McCutcheon, Ivan Strensh  náboženství je badatelův konstrukt – Imaging religion, Manufacturing religion
- obecný pojem náboženství vzniká v novověku
o ve starověku – pojem religio = zbožný
o důležitá je intenzita určitých úkonů
- rozdílnost mezi profesionály (mniši) a laiky
- laici jsou označováni jako sekulum (svět)
- v novověku se systém chápe jako souhrn dogmat
- novověk - religio spojováno s křesťanstvím
- islám = parodie na křesť.
- začíná být chápáno jako fenomén, do kterého se promítají evropské zkušenosti – ta se diferencuje
- náboženství se stává jedním ze systémů, má jasně danou funkčnost
- vymezuje se např. vůči politice
- více podob:
o náb. je nepolitické
o náb. využívá politiku
o politika je od náb. oddělena
- kritická analýza – Ialá Asad – ovlivněn orientalismem (70. léta – Edward Said – orientalismus) – opírá právo o analýzu beletrie, stereotypy, nadřazenost Západu
- orientalismus vychází výhradně z nadřazenosti křesťanství
-  neadekvátní extrapolace – hinduismus = evropský konstrukt
- Asad – u islámu se také očekává oddělení politiky s náb.
o náb. je soukromá záležitost
o protestantský koncept
o není možné rozlišit náb. a politiku, jediná výjimka – novověká Evropa
o islámské právo šárána = náboženství + právo, specifický způsob života

1. vztah mezi p. a n. se musí vždy řešit s ohledem na kulturní a historický kontext
2. odmítnout jako neopodstatněný předpoklad oddělení p. a n.
3. evropská novověká zkušenost a z ní vyvozené koncepty jsou v zásadě nepřenositelné – optikou těchto konceptů nemůžeme vykládat to, co se děje jinde
4. z koho vyplývá jak se konceptu náb., tak k polit. musíme přistupovat různě
o rezignovat na vnímání politiky jako specifického systému
o existuje mnoho historických schémat, které neplatí univerzálně
o rezignovat na univerzální rámec "