1.

Úvod

2.

Teorie

2.1	Otopná tělesa

2.1.1

Rozdělení otopných těles

2.2	Charakteristiky otopných těles

2.2.1

Geometrické charakteristiky otopných těles

2.2.2

Teplotechnické charakteristiky otopných těles

2.2.3

Provozní charakteristiky otopných těles

2.3	Přepočtové součinitele

2.3.1

Opravný součinitel na teplotní rozdíl

2.3.2

Opravný součinitel na napojení tělesa

2.3.3

Opravný součinitel na různé umístění tělesa v prostoru

2.4	Sdílení tepla u otopných těles

2.5	Dynamické chování otopných těles

2.5.1

Tepelná setrvačnost

2.5.2

Setrvačnost náběhu

3.	Experimentální měření

3.1

Úkol

3.2	Postup měření

3.2.1

Měřicí místo

3.2.2

Trubkové topné těleso

3.2.3

Způsob napojení otopného tělesa

3.3	Schéma měření

3.4	Použité přístroje

3.5	Podmínky měření

4.	Metody měření

4.1	Popis měřicího zařízení

4.2	Nejistota povrchových teplot infračerveného zobrazovacího systému

4.3	Nejistota měření tepelného výkonu

5.	Průběh měření

5.1	Popis měření

5.2	Popis zpracování měření

5.2.1

Experimentální stanovení opravných součinitelů na napojení trubkových otopných těles

5.2.2

Experimentální stanovení setrvačnosti náběhu pro různé způsoby napojení trubkového otopného tělesa

6.	Výsledky měření

6.1	Experimentální stanovení opravných součinitelů na napojení trubkových otopných těles

6.1.1

Dvoubodové napojení trubkového otopného tělesa oboustranné zdola - dolů

6.1.2

Jednobodové napojení trubkového otopného tělesa - délka přívodní trubky 0,25 m

6.2	Experimentální stanovení setrvačnosti náběhu pro různé způsoby napojení trubkového otopného tělesa

6.2.1

Dvoubodové napojení trubkového otopného tělesa oboustranné zdola - dolů (náběh)

6.2.2

Dvoubodové napojení trubkového otopného tělesa oboustranné zdola - dolů (chladnutí)

6.2.3

Jednobodové napojení trubkového otopného tělesa - délka přívodní trubky 0,25 m

7.	Vyhodnocení

8.

Diskuze

9.

Závěr

"2. Teorie

V této kapitole jsem se zabýval teoretickými poznatky, které jsou nezbytné k správnému pochopení problematiky otopných těles. Součástí této kapitoly jsou i teoretické vztahy a postupy, které byly použity při vlastním měření a při vyhodnocování výsledků.

1.1 Otopná tělesa

Otopné těleso je otopná plocha, která je volně umístěna ve vytápěném prostoru, a její tepelný výkon slouží k pokrytí tepelné ztráty prostoru, čímž je zajištěna tepelná pohoda ve vytápěném prostoru [L1].

1.1.1 Rozdělení otopných těles

Otopná tělesa se dělí do skupin dle druhu, typu a velikosti. Druh otopného tělesa je dán konstrukčním řešením vnější přestupní plochy, typ je pak charakterizován vlastním provedením a hlavními rozměry otopného tělesa [L1].

Rozdělení otopných těles podle druhu:

- článková
- desková
- trubková
- konvektory

Článková

Článkové otopné těleso je otopné těleso, které je složené ze stejných, vzájemně těsně spojených článků. Spojením svislých článků do soupravy vzniká nahoře rozdělovací a dole pak sběrný kanálek pro teplonosnou látku se svislým prouděním. Jestliže jsou články uspořádány vodorovně, jedná se o otopné těleso s vodorovným prouděním teplonosné látky [L2].
Jednotlivé články jsou spojeny do souprav závitovými vsuvkami s pravým a levým závitem nebo svařováním. Základní stavební část článku je tvořena horní a dolní komorou s náboji opatřenými závitem ve stejné ose. Obě tyto komory jsou propojeny různě tvarovanou přestupní plochou. Články mají vnější přestupní plochu rozloženou do hloubky. K rozšíření přestupní plochy slouží žebra. Tvar a velikost žeber závisí na technologii použité při výrobě. Jestliže se rozšíření přestupní plocha na straně vzduchu dojde k navýšení podílu tepla, které je sdíleno konvekcí, a klesne podíl tepla sdíleného sáláním [L3].
K výrobě článkových otopných těles se používá různý technologický postup jako je např. lisování plechů, odlévání a tlakové lití. Nejčastěji jsou tato otopná tělesa vyráběna z ocelového plechu, litiny a slitiny hliníku. Do obchodní sítě jsou tělesa dodávána ve skladebních celcích nebo v konečné velikosti, která je dána výrobní řadou [L1]."

Součástí práce je množství nákresů, fotografií, tabulek a grafů, rozsah čistého textu činí cca 32 stran.