1.	Situace v českých zemích na počátku války

1.1.	Protirakouská nálada a její potlačování

1.2.	Směry na české politické scéně po vypuknutí 1. světové války

2.	Domácí a zahraniční odboj za první světové války

2.1.	Domácí odbojová organizace Maffie

2.2.	Zahraniční odboj

2.2.1.

Osobnost T. G. Masaryka

2.2.2.

Český komitét zahraniční ve Švýcarsku

2.2.3.

Vznik československé armády

2.2.4.

Činnost krajanských spolků

2.2.5.

Clevelandská dohoda

2.2.6.

Rok 1917 a Manifest českých spisovatelů

2.2.7.

Tříkrálová deklarace

2.2.8.

Pittsburghská dohoda

2.2.9.

Národní výbor

2.2.10.

Washingtonská deklarace

2.2.11.

Manifest Karla I.

3.	Vyhlášení Československé republiky

"1. Situace v českých zemích na počátku války

Výrazné protirakouské nálady, nedostatek loajality, velezrádné chování českého obyvatelstva se nezrodilo počátkem války, ale bylo výsledkem negativního vztahu Čechů k rakouské státnosti od počátku její moderní existence. Proto má pevnou pozici česká státoprávní tradice, která je zachována i v dobách národního úpadku. Na tuto tradici bylo v minulosti odkázáno ve spojitosti s národním obrozením a o stejnou tradici se mohlo za války opírat politické hnutí, odboj domácí i zahraniční.
Protirakouské nálady jsou logicky potlačovány – jsou rozpouštěny nebo nesvolávány politické orgány, rozpouštěny jsou i některé kulturní spolky (například Sokol), vlna persekucí vůči vlastencům. V důsledku „potlačitelských“ snah zde zpočátku není prostor pro výraznější odpor či dokonce odboj.

Do počátku války nebyla česká politická scéna příliš radikální. Po vypuknutí války se ale rozděluje na tři směry, které se liší v názoru, jak využít vzniklou situaci. Katolické politické strany jednoznačně podporují monarchii a nemají tedy nejmenší zájem na změnách. Dalším zřetelným směrem je austroslavismus, který považuje habsburskou monarchii za nejvýhodnější státoprávní rámec k uskutečnění politických, hospodářských i kulturních zájmů Čechů. Třetím směrem je směr radikální, který se opírá o tzv. nové státoprávní myšlení. Orientuje se tedy na porážku ústředních mocností a následné státoprávní přeměny Evropy, zvláště pak střední Evropy.

2. Domácí a zahraniční odboj za první světové války
Jedinou domácí odbojovou organizací je utajovaná Maffie (název neoficiálně používán od druhé poloviny roku 1917), která vznikla v březnu 1915 z iniciativy Masaryka a jiných čelních politiků. Tato jednotka má zpravodajských charakter a soustředí se na dodávání informací představitelům odboje zahraničního. Ten vzniká zpočátku díky skupinám Čechů a Slováků, kteří se z našeho území vystěhovali a v zahraničí se sdružují.
Významný posun odboje zahraničního je spojen s osobou profesora filosofické fakulty Karlovy univerzity, známého politika T. G. Masaryka. Ten již ve svých poslaneckých projevech na půdě říšské rady formuloval své protirakouské názory a také důvody, pro které jsou Češí nuceni hájit své státoprávní požadavky. Na tyto názory navazuje v zahraničí, kam v lednu 1915 odchází. Prvním Masarykovým oficiálním protirakouským vystoupením byl projev, který přednesl 6. července 1915 v Ženevě při příležitosti výročí smrti Husa."

Jedná se o referát do předmětu České a československé první dějiny. Klíčové události jsou graficky zvýrazněny.