1.

Úvod

2.	Člověk – první strana rovnice

2.1	Psychologie člověka, vnímání, pozornost, paměť

2.2	Lidské chování

2.3	Interakce člověka s počítačem

3.	Zaměřeno na uživatele počítačových systémů

3.1	Charakteristiky uživatelů

3.2	Rozdělení uživatelů dle rolí

3.3	Poznej svého uživatele

4.	Evoluce uživatelského rozhraní

4.1	Příkazová řádka a menu

4.2	Grafická uživatelská rozhraní

4.3	Objektově orientovaná uživatelská rozhraní

4.4	Sociální rozhraní

5.	Proces návrhu uživatelského rozhraní

5.1	Návrh zaměřený na uživatele

5.2	Iterační proces návrhu

6.

Závěr

7.	Použitá literatura

"2.1.2 Lidské vnímání a pozornost

Už se vám v minulosti stalo, že se na obrazovce objevila hláška a zase zmizela, ještě než jste ji stačili přečíst? To může být dosti frustrující zkušenost pro mnohé z nás. Lidský vizuální systém potřebuje jistou krátkou dobu, aby mohl reagovat na stimul a přejet očima na místo, kde jsou prezentovány informace. Nějakou dobu zabere i samotné čtení zobrazované zprávy, a to možná i víckrát, aby byla zpráva navíc pochopena. Proto, abychom mohli například určit dobu, po jakou musí být zpráva zobrazena, musíme pochopit lidská omezení a schopnosti vnímat. Vnímání, to není pouze akt vidění. Je kombinací informací vnímaných našimi smysly se znalostmi uloženými v naší paměti. Proces vnímání porovnává nové zkušenosti se starými a očekáváními (Bailey, 1982). Lidský vjemový systém připojí k informaci, kterou obdrží význam, ať už je či není tento význam zamýšlený nebo přesný. Kolem nás je tolik informací, že naše smysly je neustále zpracovávají, ať už si toho jsme či nejsme vědomi.
Pro lepší ilustraci tohoto jevu lidského vnímání lze uvést příklad, který bývá v zahraniční literatuře označován jako „cocktail party phonomenon“ tedy večírkový fenomén. Představme si, že se nacházíme na večírku, v místnosti plné lidí, všichni jsou zabráni do konverzace, tedy v místnosti je poměrně rušno. Jistě si dokážeme představit, co se stane, zmíní-li někdo, i když třeba stojí až v druhém koutě místnosti, naše jméno. Do této chvíle jsme si ani neuvědomovali konverzace ostatních lidí, ale najednou téměř okamžitě, přejde naše pozornost tam, kde bylo vyřčeno, co nás upoutalo.
Když se fyzicky změní naše okolí nebo změna ve významu informací, které zpracováváme, okamžitě změníme svou pozornost na tuto informaci, ať již jde o změny ve světle, zvuku, pohybu, barvě či změnu v komplexitě zpracovávaných informací.

2.1.3 Zpracování informací – paměť a poznání

Theo Mandel, autor knihy o aspektech návrhu uživatelského rozhraní (Mandel, 1997) popisuje paměť, tedy komponenty lidského zpracování informací (senzorická paměť, krátkodobá paměť, STM, a dlouhodobá paměť, LTM) takto: Senzorická paměť
Jedná se o soustavu zásobníků, kam se ukládají informace získané automaticky našimi smysly. Zpracováváme velké množství těchto informací, aniž bychom si to vůbec uvědomovali. Musíme být schopni udržet velmi podrobná data, abychom mohli automaticky zpracovat informace, které jsou monitorovány našimi smysly. Tyto smyslové procesory fungují jako rozhledny hledající informace v obklopujícím světě. Nemusí být až tak chytré, ale musí být velmi pozorné a také rychle reagovat na změny, které se kolem dějí. Protože se toho děje tolik, nemůže tento smyslový systém udržovat informace moc dlouho a musí také vstřebávat nové a nové informace. Stane-li se něco, co upoutá naši pozornost, je informace předána vyšším paměťovým funkcím.
Konstantní nebo opakovaná stimulace unaví smyslové mechanismy a ty se stanou méně pozorné a méně schopné rozlišovat změny. Tento proces se nazývá habitace, a vztahuje se na všechny smyslové informace, včetně informací na obrazovkách počítačů a fyzickém prostředí. A proto jsou všechny prvky počítačového rozhraní důležité a musí být navrženy tak, aby sloužily přesně určenému účelu uživateli.

Krátkodobá paměť

Druhou fází zpracování informací je krátkodobá paměť (STM). Poznaná a vstřebaná informace je předána ze senzorické paměti k dalšímu zpracování. STM obdržuje informace i z dlouhodobé paměti (LTM) díky procesu poznání. STM je nejslabším článkem, hrdlem láhve, v celém procesu zpracování informace. Její zásobník je kapacitně omezen na pět až devět prvků, nově příchozí informace vytlačí tu starší. V případě, že zásobník je zaplněn a i doba, po kterou může být informace udržena je časově omezena (maximálně asi 30 sekund, což je údajně možno tréninkem i prodloužit). V krátkodobé paměti dochází k myšlení, ke zpracování informace.
(Například potřebujeme-li vynásobit 6 * 538 z hlavy, dochází k tomuto myšlenkovému procesu právě v krátkodobé paměti).
Způsob fungování STM je poměrně jednoduchý. Je velmi důležité brát na omezení krátkodobé paměti člověka při interakci s počítači v potaz. Lidé mají několik strategií, jak udržet informaci v STM. Mezi ně patří ty, které Mandel označuje jako trénink a zkracování (rehearsal a chunking). Je použita ta metoda, která je zrovna pro danou informaci příhodnější a přitom se dají navíc kombinovat. Telefonní číslo může být natrénováno jednoduše opakováním nahlas či pro sebe."

Obsahuje schémata, obrázky a tabulky. Práce je ve formátu pdf (AcrobatReader).