1.

Úvod

2.	Kontrolní řízení prováděné Nejvyšším kontrolním úřadem

2.1.	Obecně k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu

2.2.	Rozsah a znaky kontroly

2.3.	Průběh kontroly

2.4.	Organizace úřadu

2.5.	Činnost Nejvyššího kontrolního úřadu

2.6.	Kontrolní řád

3.

Závěr

4.	Zdrojová literatura

"1. KONTROLNÍ ŘÍZENÍ PROVÁDĚNÉ NEJVYŠŠÍM KONTROLNÍM ÚŘADEM
1. 1 Obecně k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu
Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán zřízený zákonem č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Zároveň je zakotven i v ústavě, a to v Hlavě páté, článku 97. Je koncipován jako samostatný ústavní orgán, je nezávislý na vládě, jejích orgánech a ústředních orgánech státní správy. Je jedinečný v soustavě nejvyšším ústavních orgánů. Jako orgán není nikomu odpovědný, což znamená, že není nikomu ani podřízen, ani podřazen. Zároveň však není nikomu ani nadřazen, ani nadřízen.
Nejvyšší kontrolní úřad má v českých, respektive československých, dějinách hluboké kořeny. Nejvyšší účetní kontrolní úřad byl zřízen zákonem č. 175/1919 Sb., o zřízení a působnosti Nejvyššího účetního kontrolního úřadu, který vykonával dozor nad státním hospodářstvím, státním jměním a státním dluhem Československé republiky. V období totality však byla tato tradice přerušena.
Nejvyšší kontrolní úřad je nezávislý orgán, který vykonává mimo jiné kontrolu hospodaření se státním majetkem a plnění státního rozpočtu. Tím, že je to nezávislý orgán, je možné do jeho působnosti zasahovat pouze na základě zákona. Zároveň jsou tím vytvořeny předpoklady pro objektivní výkon kontroly. Je možné reálně kontrolovat, jak vláda České republiky, její orgány, orgány státní správy republiky a další subjekty průběžně realizují finanční a rozpočtovou politiku v rozsahu a působnosti, ve kterých k tomu byly zmočněny. Ve formálním smyslu to není správní úřad. Nedisponuje rozhodovací pravomocí, může pouze ukládat pořádkové pokuty. Správu vykonává ve smyslu materiálním. To znamená, že vykonává kontrolu. Kontrola je vykonávána z několika hledisek, především jde o zákonnost, věcnou správnost, formální správnost, účelnost a hospodárnost. Nejvyšší kontrolní úřad nedisponuje ani soudní, ale ani exekutivní pravomocí. Což znamená, že do činnosti kontrolovaných subjektů nemůžu autoritativně zasahovat, neboť ho zákonodárce takovýmto oprávněním neobdařil. Nemůže ani nařizovat nějaký způsob nápravy. Jeho kontrola není prováděna preventivně, nýbrž následně.
Rozdíl mezi správním dozorem a kontrolou veřejné správy prováděnou například Nejvyšší kontrolní úřad spočívá v tom, že správní dozor je prováděn vůči nepodřízeným subjektům veřejné správy. Naopak kontrola veřejné správy je prováděna vůči podřízeným subjektům, přestože Nejvyšší kontrolní úřad stojí mimo organizační strukturu veřejné správy.

1. 2 Rozsah a znaky kontroly
Kontrola je vykonávána u právnických a fyzických osob a u organizačních složek státu. Znaky, které musí být dodrženy, jsou zákonnost, věcná a formální správnost, účelnost a hospodárnost. Jedná se o kontrolu následnou, někdy se také uvádí pojem tvz. „superkontrola“. Nejvyšší kontrolní úřad i při zjištěných nedostatcích nemůže do činnosti kontrolovaných subjektů zasahovat."

Západočeská univerzita v Plzni, Fakulta právnická, Katedra mezinárodního práva, seminární práce z předmětu Správní právo 2.