1.	Názor Augustina

2.	Scholastika

3.	Názory Tomáše Akvinského

4.	Pohled Ericha Fromma

5.	Pojetí boha u křesťanů a muslimů

6.	Bůh a modla

7.	Víra v boha v současnosti

8.	Sedm otázek k textu

9.	Použitá literatura

"Existence a pojem Boha či nějaké vyšší moci řešilo v historii mnoho filosofů a jejich výčet by byl dlouhý. Já jsem se ve své práci zaměřil jen na některé, které mne zaujaly.
Začal bych u jednoho z mladších církevních otců – tj. Augustina, který žil v severní Africe v letech 354 až 430. Vliv jeho myšlenek byl tak mocný, že ovlivnil celé období raného středověku až do nástupu scholastiky. Soustředil se na problematiku Boha a duše. Pro Augustina bylo poznání Boha a láska k němu jediným cílem, který je hoden úsilí ducha. Jiné snahy o vědění jsou jen mrtvým věděním a nepotřebnou zvědavostí. Říkal : „ Kdo všechno toto ví a nezná Tebe, je nešťastný “. „Šťasten je ten, kdo zná Tebe, i když neví o ničem jiném“. Jeden z jeho výroků mne zaujal a to : „ Proč chceš bloudit venku, vrať se do sebe sama, neboť v nitru dlí pravda “. Podle tohoto názoru by vlastně vše bylo výtvor myslícího ducha. Dále nalézá pravdu i světlo v Bohu, kterého sice nemůžeme poznat a uchopit, před nímž naše myšlení a všechny jeho kategorie selhávají, neboť je velký bez kvantity, dobrý bez kvality, přítomný bez prostoru, věčný bez času, ale zjevil se nám v Božím slově.
Další určitý posun v této problematice znamenal nástup směru zvaného scholastika. Podle scholastiky přírodu stvořil a řídí Bůh. Z tohoto důvodu byla také součástí tzv. metafyziky přirozená teologie. Jejím úkolem bylo podat důkazy o existenci Boha a jak zasahuje do běhu světa, jestli je zodpovědný i za zlo. Odlišovala se takzvaná teologie zjevená o výkladu bible, jež je mimo dosah filosofie. Jak ale vypadaly důkazy boží existence? Byly přímé a nepřímé.
První byla zjištěna tzv. Platónskou cestou u Tomáše Akvinského, myslitele středověku. Za hranicemi všeho pochopitelného se mu jeví to, že v mysli máme mnoho schopností, které jsme si tam zjevně nemohli sami vložit. Např. člověk rád klame druhého i když na světě není bytosti, která by chtěla být klamána. Odkud máme touhu po pravdě a blaženosti. Máme to vloženo od nikoliv na základě naší zkušenosti a tedy vysvětlení se nabízí, že je to zásahem vyšší bytosti tj. Boha. Akvinský uvádí pět cest poznání Boha a to :

1) Důkaz z pohybu – je nemožné, aby se něco vzhledem k témuž pohybovalo a bylo pohybováno. Něco vnějšího co jím pohybuje, ale řetězec není nekonečný, na jeho počátku stojí Bůh, první hybatel."

Práce z Univerzity Jana Ámose Komenského v Praze. Práce obsahuje chyby v interpunkci.