1.	Migrace na českém území

1.1.	Historické proměny migračních trendů

1.2.	Příliv imigrantů na naše území

1.3.	Hrozby nelegální migrace aneb vnitřní bezpečnost státu

1.3.1.

Bezpečnostní situace v období 1945 až 1968

1.3.2.

Bezpečnostní situace v letech 1968 až 1989

1.3.3.

Pád železné opony

2.	Migrační trendy z evropského pohledu

2.1.	Charakteristika migračních procesů

2.2.	Struktura migrujících osob

2.3.	Rozdělení migračních cest

3.	Nelegální migrace a ČR po roce 1989

3.1.	Faktory ovlivňující nelegální migraci

3.2.	ČR a nelegální migrace v letech 1993 až 2008

3.3.	Česká republika po vstupu do EU

3.3.1.

Státní hranice s Polskou republikou

3.3.2.

Státní hranice se Spolkovou republikou Německo

3.3.3.

Vzdušná hranice

3.3.4.

Zelená hranice

3.4.	Přístup k nelegální migraci

3.4.1.

Přístup k nelegální migraci v ČR

3.4.2.

Přístup k nelegální migraci v EU

3.4.2.1.

Legislativa Evropské unie v oblasti nelegální migrace

3.4.2.2.

Úspěchy českého předsednictví EU v rámci nelegální migrace

3.4.2.3.

Fond vnějších hranic pro období 2007 až 2013

4.	Cílené programy v souvislosti s nelegální migrací

4.1.	Program podpory při potírání nelegální migrace

4.2.	Readmisní dohody

4.3.	Národní plán řízení ochrany státních hranic ČR

4.4.	Scheinostův výzkum

4.5.	Vzorec na výpočet nelegálních migrantů

4.5.1.

Odhady a výzkumy nelegální migrace

4.5.2.

Projekt Clandestino

5.	Dopady nelegální migrace na společnost

5.1.	Co přináší nelegální migrace?

5.2.	Tolerance nelegální migrace

5.3.	Proces regularizace a deportace

5.3.1.

Regularizace

5.3.2.

Deportace

5.4.	Neregulérní migrace z pohledu integrace EU

5.5.	Nelegální ekonomické aktivity migrantů

5.6.	Případy nelegální migrace na území ČR a EU

5.7.	Nelegální pracovní migrace v ČR

6.	Česká republika součástí schengenského prostoru

6.1.	Vstup a výhody začlenění do schengenského prostoru

6.2.	Rizika a rozsáhlé změny po vstupu do schengenského prostoru

6.3.	Ochrana vnější schengenské hranice

6.3.1.

Koordinační funkce agentury Frontex

6.3.2.

Mezinárodní cvičení Rabit Thrace 2009

6.4.	Znovuzavedení ochrany vnitřních hranic

6.5.	Evropský systém ostrahy hranic

7.	Informace o cizincích

7.1.	Cizinci v České republice

7.2.	Internetová stránka Cizinci v České republice

7.3.	Přehled informací o cizincích

8.

Závěr

8.1.	Shrnutí z historického hlediska

8.2.	Analýza zjištěných dat o nelegální migraci

8.3.	Nelegální migrace jako bezpečnostní hrozba

"1.1 Historické proměny migračních trendů
Mezi zásadní změny stojící za vznikem samostatné České republiky bezesporu patří ty, jež se odehrály na přelomu 80. a 90. let 20. století. Česká republika se postupnými kroky dokázala vymanit z područí komunistického režimu a přejít k fungujícímu demokratickému zřízení. V oblasti ekonomiky je patrná změna od plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. Mezi výrazné změny polistopadového vývoje patří vstup České republiky do Evropské unie v květnu 2004. Součástí těchto rozsáhlých změn bylo také otevření hranic a uvolnění migrační pohybů na mezinárodním poli. V České republice zaznamenává výrazný posun, kdy se z původně izolované země, kde docházelo před revolucí výhradně k nelegální emigraci či řízené pracovní imigraci komunistickou stranou, transformuje v tranzitní, resp. výrazně imigrační zemi. [2]

1.2 Příliv imigrantů na naše území
Česká republika se jeví jako migračně atraktivní země především pro cizince - migranty z východu. Imigranti z východních zemí vidí možnost v uplatnění se na českém pracovním trhu, protože v zemích jejich původu je práce nedostatek a navíc špatně placené. Jsou ochotni vykonávat podřadnější a těžší práci, o kterou místní lidé nejeví zájem. Příliv imigrantů s povoleným pobytem se v letech 1993 – 2007 se oproti době před revolucí zpětinásobil – zvýšení ze 78 tisíc na 392 tisíc osob. Tento nárůst bývá spojován s liberálním režimem migrační politiky a praxe našeho státu v letech 1994 – 1996 a také s postupnou integrací do EU (2004 – 2007). Tuto statistiku je nutno ovšem doplnit o odhady nelegálně pobývajících na našem území a o neoprávněně ekonomicky činné cizince. Tyto odhady se pohybují v širokém rozmezí – přibližně od 40ti do 350ti tisíc. Nelegální migrace bývá spojená s kriminální činností. Odborník na pracovní migraci docent Dušan Drbohlav z Karlovy univerzity v Praze k tomuto tématu říká: „Ilegální migrace je zabudována ve struktuře moderního kapitalismu. Poptávka po nelegální levné pracovní síle tady vždy bude a to je ten problém.“ [2,26]

1.3 Hrozba nelegální migrace aneb vnitřní bezpečnost státu
Pro každý stát bývá prioritou naplnění, resp. dosažení primárních politických cílů. Každá složka státního aparátu představuje část výsledného celku, jehož sladění umožňuje danému státu efektivní řízení. Na pomyslném vrcholu primárních politických cílů stojí bezesporu otázka zajištění bezpečnosti uvnitř státu. Bezpečnostní složky státu stojí dnes a denně pod neustálým tlakem a zájmu médií. Česká republika patří mezi multikulturní společnosti a tak není divu, že se zástupci bezpečnostních složek státu setkávají při své činnosti často s cizinci. Přistěhovalci tak obecně vzato představují očima české společnosti jednu z mnoha hrozeb k zajištění bezpečností otázky. Není to ovšem jenom postoj české společnosti, ale s touto skutečností se setkáme i v dalších zemí. Na imigranty bývá nahlíženo jako na osoby kriminální a domácí společnost je mnohdy odmítá přijmout. Následkem těchto postojů domácí společnosti přibývají takové jako excesy jako jsou národnostní spory, rasismus či projevy xenofobie. Situace se ještě více zhoršila po teroristických útocích z 11. září 2001 na obchodní centra v USA. Po těchto útocích bývá nahlíženo na imigranty z muslimských zemí jako na členy islámských extremistických skupin. Tento trend je příznačný a začíná podle odborníků v polině devadesátých let dvacátého století. Pro předchozí období (odborníky zkoumána 60. – 70.léta 20. století) mívá všeobecně migrace aspekt socioekonomický či ekologický. [15]"

Součástí práce jsou tabulky, grafy, fotografie a mapa, rozsah čistého textu činí cca 41 stran.