1.	Základní etapy vývoje

2.	Základní etapy vývoje státu a práva na území Německa

a) Římsko-německá říše
b) Vznik římsko-německé říše
c) Úpadek říšské moci
d) Sociální struktura
e) Králové (císaři)
f) Venkovské úřady a vznik vrstvy říšských knížat
g) Zákony
h) Říšská města
i) Říšský sněm (Reichstag)
j) Ústřední správa
k) Správa zemí
l) Prameny práva v římsko-německé říši

3.	Období Knížecího absolutismu ve Svaté říši římské (1648-1806)

a) Vestfálský mír
b) Říšské orgány
c) Knížecí absolutismus
d) Absolutismus v Prusku
e) Reformy absolutistického státu
f) Reorganizace státního aparátu
g) Prameny práva a jeho vývoj
h) Zánik Svaté říše
i) Uspořádání Rýnského spolku
j) Německo na cestě ke konstitucionalismu a sjednocení (1806-1871)
k) Bezprostřední vlivy francouzské revoluce a napoleonských válek

"Zákony
Confoederatio cum principibus ecclesiasticis z roku 1220 zakotvovala privilegia duchovenstva.
- císař se vzdal nároků na požitky církevních statků v době sedisvakance a práva na movitou pozůstalost po prelátech přímo podrobených říši (spolijní právo)
- zavazoval se, že bude preláty chránit před zásahy fojtů a že bude respektovat církevní ju-risdikci v městech patřících prelátům
Statutum in favorem principum – druhý zákon z roku 1232 přiznával široká oprávnění světské šlechtě
- panovník sliboval šlechticům ochranu proti sílícímu vlivu měst

 Zlatá bula Karla IV. (naše císařská kniha)
- říšský zákon schválený z popudu Karla IV. na říšském sněmu v Norimberku roku 1356
- byl to první ucelený základní říšský zákon upravující organizaci říše
- upravoval volbu císaře sedmi kurfiřty, prohlásila kurfiřtství za nedílná a stanovila jejich dě-dičný řád
- uznávala plnou zemskou výsost kurfiřtů, přiznávala jim důležité regály (právo razit mince, tě-žit drahé kovy, vybírat cla a chránit Židy – a respektovat jejich autonomii v soudnictví
- omezovala i papeže, upírala mu právo aprobace volby římského krále a právo na zastupování císaře v době sedisvakance (právo na říšské vikářství)

 Maximiliánovy reformy
Císař Maxmilián (1493-1519) se pokusil se reformovat poměry ve Svaté říši
- nechal vyhlásit všeobecný a věčný zemský mír na říšském sněmu ve Wormsu v roce 1495, kt. měl zabránit soukromým válkám a vytvořit podmínky pro vypracování jednotného právní-ho řádu

Další reformy říšské správy:
a) říšský směn se rozčlenil do tří kolegií s přesně upraveným způsobem hlasování
b) zřizoval se stavovský říšský regiment, jemuž se svěřovala vláda v době nepřítomnosti císa-ře (brzy zanikl)
c) vznikl říšský komorní soud (nahradil královské dvorské soudy) a pro jeho činnost byl vy-dán Řád říšského komorního soudu
d) říše byla rozdělena na 6 (později 10) krajů, v čele kraje stál krajský hejtman (později krajský nejvyšší Kreisoberst) s vojenskými a výkonnými pravomocemi
e) císař se pokoušel vytvořit sobě podřízené orgány s vládními a soudními úlohami (dvorská rada) a s fin. pravomocemi (dvorská komora)"

Psané v poznámkách.