1.

Německo

1.1.	Dědická posloupnost ze zákona

1.2.	Právo na povinný díl

1.3.	Vydědění a odejmutí povinného dílu

1.3.1.

Dědická posloupnost ze zákona

1.3.2.

Závěť – dědická posloupnost ze závěti

1.3.3.

Povinný díl

1.3.4.

Zřeknutí se dědictví a povinného dílu

1.4.	Kontrolní seznam – potvrzení o nabytí dědictví

2.

Švýcarsko

2.1.	Dědická posloupnost ze zákona

2.2.	Povinný díl

2.3.	Uspořádání pro případ smrti

2.3.1.

Předmět závěti

2.3.2.

Závěť

2.3.3.

Dědická smlouva

2.3.4.

Závěť

2.3.5.

Náhradní dispozice

2.3.6.

Následné dědictví

2.3.7.

Zřeknutí se dědictví

2.4.	Vykonavatel poslední vůle

"Švýcarsko
1. Dědická posloupnost ze zákona
Dědická posloupnost ze zákona upravuje případ, kdy zemřelý zůstavitel neprovedl žádnou závěť nebo konkrétní otázku v jeho závěti.
Na prvním místě dědí děti (potomci) zůstavitele rovnými díly (Art 457 Abs.1 und 2 ZGB). Adoptované děti jsou si rovni manželským potomkům. Na místo právě zemřelých dětí nastupují jejich potomci.
Přeživší manžel dostane vedle dětí půlku dědictví (Art. 462 Abs.1 ZGB).
Nezanechá-li zůstavitel žádné potomky, tak zákon předvídá posloupnost po rodech. To znamená, že rodiče zemřelého dědí polovinu. Jsou tito již zemřelý, nastupují na jejich místo jejich potomci (sourozenci zůstavitelovi). Jsou-li uvnitř rodu zákonní dědici, jsou následující rody z dědictví vyloučeny. Přežijí např. rodiče zůstavitele, tak jsou prarodiče z dědictví vyloučeny. Kromě rodičů bude přeživší manžel s ¾ dědictví zákoně zaopatřen. Nejsou-li kromě zůstavitele žádní další potomci, tak je jako další rod se berou v úvahu prarodiče (Art. 459 ZGB). Žijí-li rodiče prarodiče z otcových a matčiny strany zůstavitelovi, tak dědí stejným dílem po obou stranách. Je již nastupují na jeho místo potomci prarodičů (tak tety a strýcové zůstavitelovi). Měl-li zůstavitel manžela tak dědí jediný. Prarodiče nebudou, brání vedle manžela v úvahu.32
Pracoval-li dědic pro zůstavitele (v rozsahu převyšujícím mez) za jeho života, je dále odškodnění.
Nezanechá-li zůstavitel žádné dědice, tak připadá dědictví Kantonu, ve kterém měl zůstavitel poslední bydliště.(Art. 466 ZGB)

2. Povinný díl
Přímí potomci (manželské, mimomanželské a adoptované děti), nerozvedený manžel tak jako rodiče (když zůstavitel nemá děti) mají nárok, dostat minimálně povinný díl. Povinný díl potomků představuje ¾ , každý rodič a manžel polovinu zákonného nároku na dědictví. (Art. 471 ZGB).
Zůstavitel se může pokusit, skrze velkorysé dárky za jeho života obejít ochranu povinného dílu. Oprávněný povinného dílu se může bránit za života zůstavitele proti takovým výrokům s dědicko právní snižovací žalobou."