"Rozdělování důchodu
Důchod je tvořen celkovými příjmy, které jednotlivci nebo domácnosti obdrží během daného časového období (obvykle za 1 rok). Je to toková veličina, která vyjadřuje změnu příjmů během období. Celková důchod v dané ekonomice má tři hlavní složky:
- pracovní příjmy (mzdy a platy), které zaujímají asi 75% celkového důchodu
- vlastnické příjmy (renty, úroky, dividendy)
- transferové platby (podpory v nezaměstnanosti, starobní a invalidní důchody aj. sociální platby)

Bohatství je složeno z čisté hodnoty finančních a reálných aktiv ve vlastnictví jednotlivce či domácnosti v určitém časovém okamžiku. je to tedy veličina stavová.

Ve většině ekonomik dnešního světa jsou však důchody a zejména bohatství rozděleny mezi jednotlivé domácnosti velmi nerovnoměrně.

Hlavní příčiny nerovnosti v pracovních důchodech
Pracovní důchody tvoří zhruba tři čtvrtiny celkových důchodů. To znamená, že i kdyby bylo možné rozdělit vlastnické důchody rovnoměrně, velká část nerovností plynoucích z různých schopností a kvalifikace pracovníků, z různé intenzity práce, úrovně vzdělání a mnoha dalších faktorů by zůstala zachována. Připomeňme, že diference v pracovních důchodech mají příčinu zejména v těchto okolnostech:
a) intenzita práce – lidé pracující více hodin nebo ti, kdo vkládají více úsilí do každé hodiny práce, vydělávají obvykle víc než ostatní

b) pracovní schopnosti a dovednosti, vzdělání – kvalifikovaní pracovníci mají vyšší mezní produktivitu práce, zaměstnavatelé jim ochotněji platí vyšší mzdy

c) kompenzační mzdové rozdíly – práce v nebezpečném, znečištěném či jinak nepříjemném prostředí jsou placeny obvykle více než ostatní, což také přispívá k nerovnosti v důchodech

d) rozdíly v zaměstnání – různá zaměstnání vyžadují různou míru kvalifikace a ostatních schopností, bývají proto různě oceňována (např. rozdíly v platech lékařů a uklízeček)

e) diskriminace – diskriminace podle pohlaví, národností, rasy či náboženského vyznání může podstatně přispět ke nerovnému rozdělení důchodů. Tato diskriminace nemusí být zjevná, ale může jít o tzv. diskriminaci v příležitosti, kdy např. ženy nebo příslušníci národnostních menšin mají ztížený přístup ke vzdělání, k získání kvalifikace, tím jsou ovšem odsouzeni k nižším výdělkům

f) další faktory – štěstí, ochota riskovat, výjimečný talent a schopnosti, dobrý posudek od dřívějšího zaměstnavatele – mohou způsobit značné rozdíly v pracovních výdělcích"