1.

Úvod

2.	Vývoj centrálního nervového systému – prenatální vývoj

2.1

4. týden

2.2

6 týden

2.3

2. měsíc

2.4

3. měsíc

2.5

4. Měsíc

3.	Synapse – definice a fungování

4.	Vývoj mozku od narození – postnatální vývoj

5.	Rozdíly ve struktuře a funkci CNS závislé na pohlaví

5.1	Zrání a funkční specializace CNS

5.2	Dospívání a diferenciace

5.3	Rozdíly v poznávacích schopnostech chlapců a dívek školního věku

„ Vývoj mozku od narození – postnatální vývoj

Mozek kojence váží asi 400 gramů a anatomicky i funkčně je nezralý. Na jeho povrchu je vytvořeno pouze základní rýhování. Počet neuronů je však ve většině struktur definitivní. Je to asi 25 miliard buněk. Morfologicky i funkčně jsou však tyto buňky nezralé. Během kojeneckého období mozek rychle roste a koncem prvního roku má přibližně dvojnásobnou hmotnost. Ve třech letech se hmotnost mozku již ztrojnásobuje a v šesti letech dosahuje hranice dospělého člověka, což je asi 1250 gramů. V té době, kdy dítě vstupuje do školy, jsou mozkové hemisféry již výrazně rozbrázděny, dokončuje se arborizaceneuronů a také jejich myelinizace. V období dospívání se mozek ještě zvětšuje především v čelních lalocích. Hmotnost mozku pomalu narůstá až do 25 – 30 let, kdy dosahuje u mužů 1300 – 1500 gramů a u žen o něco méně. Morfologická struktura je v časné dospělosti ukončena.
Asi od 50 let hmotnost mozku klesá, počet neuronů se však snižuje již dříve. Tento úbytek však není příliš velký a významný, jak se dříve předpokládalo.

Rozdíly ve struktuře a funkci CNS závislé na pohlaví

Biologicky podmíněné rozdíly chlapců a dívek jsou primárně dány hormonální produkcí, která je příčinou rozdílnosti ve struktuře a fungování mozku. Některé rozdíly chování chlapců a dívek jsou tedy předurčeny biologicky, jiné jsou závislé na vnějším prostředí.
Vývoj mozku ovlivňují již v prvním trimestru prenatálního období pohlavní hormony. Různým způsobem stimulují růst neuronů. Větší produkce nervových buněk u plodů ženského pohlaví může sloužit jako jejich ochrana v případě poškození. Jedním z důkazů uvedeného předpokladu může být větší četnost specifických poruch učení, hyperaktivity a poruch pozornosti u chlapců.
Zrání a funkční specializace CNS je i po narození u dětí různého pohlaví rozdílná. Mnohé rozdíly jsou opět vázány na působení pohlavních hormonů. Zrání mozkových struktur probíhá rychleji u dívek, ale jejich mozkové hemisféry jsou méně specializované. Byla zde zjištěna větší hustota propojení jednotlivých oblastí než u chlapců, tyto rozdíly jsou zřejmé již před 10. rokem života. Zde najdeme i opodstatnění toho, proč ženy mohou dělat více věcí najednou a muži se spíše soustřeďují na pouze jednu činnost. Menší vyhraněnost dívčího mozku je předpokladem ke snadnějšímu osvojování dovedností, což může být na začátku školní docházky výhodné.
Chlapecký mozek bývá uspořádán asimetričtěji. Celkové zrání je pomalejší, ale dochází k dřívější a striktnější funkční diferenciaci. Pro chlapce je tedy obtížnější dosáhnout potřebné souhry funkce obou hemisfér. To může být jedním z důvodů jejich problémů ve škole, zejména v počátečním období. “

Práce vypracována do předmětu Obecná psychologie pro učitele SŠ, Filosofická fakulta Ostravské univerzity, Katedra pedagogické a školní psychologie.