"1. Pojem komunikace
Slovo komunikace pochází z původního latiského slova communicare, jenhož význam je sdílet, radit se. Komunikací tedy nazýváme sdělování a přijímání informací, myšlenek, či názorů v rámci chování a sociálních vztahů mezi lidmi.
Každá kultua využívá určitý systém komunikace, ve kterém je zahrnut jazyk, specifická gesta a způsoby chování, jejichž význam je mnohdy natolik specifický, že tomuto příslušníci jiné kultury nemusí porozumět.
Komunikace je tvořena systémem vzájemně sdílených znaků, označovaným jako formy komunikace.
Tuto je možno dělit na:
• Verbální komunikaci (mluvená a psaná řeč v užším smyslu slova)
• Metalingvistické, či paralingvistické znaky komunikace (hlasová intonace, např. akcent)
• Nonverbální komunikaci – výraz, mimika a kinezika, chování, jednání, gesta
Z hlediska vztahů pak rozlišujeme:
• Intrapersonální komunikaci (např. získávání informací z počítače)
• Interpersonální komunikaci (komunikace mezi dvěma nebo více osobami)
• Masovou komunikaci (komunikace zprostředkovaná masmédii, jako jsou rozhlas, televize, či tisk)
Činitelé tvořící základ struktury komunikace jsou následující:
• Komunikátor – osoba sdělující
• Komunikant – osoba přijímající
• Komuniké – obsah sdělení
V personální interakci se role obou osob střídají, a obash pak má povahu procesu, v čase se odehrávajícího děje."