"1. KONTEXTY SOCIÁLNÍ INTERAKCE:

1.1 Fyzické kontexty
­ studiem jejich působení na chování lidí se zabývá psychologie životního prostředí (ovlivňují chování mnohdy víc, než si myslíme ­ např. stres v tlačenici)

1.2 Sociální kontexty
­ Scénář (skript): R. Schank a R. Abelson (1977) zjistili, že sociální jednání má plánovitou posloupnost, která reguluje chován a umožní očekávat další průběh události (v restauraci jsem já, číšník a další lidé a všichni vědí, jak se chovat a co očekávat, i když se navzájem neznají) ­ všichni hrají podle scénáře
­ Role: úlohy, které na sebe bereme a které nám předepisují, jak se chovat k druhým; mohou být krátkodobé a pomíjivé (cestující v autobuse), dlouhodobé (dcera, rodič) nebo dlouhodobější ale časově omezené (student); každá role vyžaduje jiné chování (jinak se chováme ve škole, jinak v autobuse); role jsou vždy reciproční ­ odehrávají se v párech (svou roli hrajeme vždy ve vztahu k jiné osobě); E. Goffman ­ role se postupně stávají součástí osobnosti
­ Sociální schémata: ovlivňují co a jak vnímáme a čeho si všímáme, schéma rolí (využíváme je k usměrnění svého chování ­ např. ve vztahu učitel + žák), schéma osoby (když někoho poznáme blíž, nepřemýšlíme o jeho roli ­ např. rodina a vytvoříme si naše vlastní chápání daného člověka), sebeschéma (představa, kterou máme sami o sobě); usměrňují jednání ale uplatňují se i v poznávání (kognici) ­ např. při zapamatování záleží na tom, jaké schéma a scénář jsme použili (je to hypotetický koncept, model)
­ Sociální identita: H. Tajfel ­ vzájemně na sebe nepůsobíme jenom jako jedinci hrající role podle scénáře, ale identifikujeme se se sociálními skupinami → určuje to náš přístup k interakci s druhými lidmi + důležitost sociální kategorizace (tendence seskupovat věci do kategorií ­ projevuje se to i při vnímání lidí)

1.3 Kulturní kontexty
­ Etnocentrismus: zaměření pouze na určité etnikum (např. v psychologii bílí Severoameričané x Asie, Afrika, Evropa)
­ Ekologická validita: v experimentech v laboratořích (behaviorismus) se lidé mohou chovat jinak než v normálním životě, studie je ekologicky validní jenom tehdy, když odpovídá podmínkám a chování ve skutečném životě
­ Efekty experimentátora: Rosenthal a Fode (1963) ­ přesvědčení a představy experimentátora ovlivňují chování respondentů → sebesplňující předpověď (studenti a jejich hloupé x chytré krysy); teorie nálepkování (dítě je označeno za hloupé a kvůli této nálepce se stává nálepka skutečností, protože se ostatní chovají jako by bylo hloupé)
­ Charakteristika požadavku: Orne (1962) ­ lidé jednaní úplně jinak než v normálním životě, pokud si myslí, že jsou součástí psychologického experimentu → dělají to, co se od nich podle jejich názoru očekává
­ nové výzkumy by měly probíhat spíše venku po epizodách a psychologové by se měli více věnovat výpovědím lidí o okolním dění (jejich verze toho, co se stalo) + akční výzkum (experimentátoři jsou si vědomi toho, že jejich přítomnost má na zkoumané jedince vliv ­ zkoumají pak objem svého vlivu společně s probíhajícími procesy)"

Důležité informace jsou tučně značeny.