1.	Zevrubné seznámení s problematikou, důvody novelizace

2.	Hlavní změny v zákonu

3.	Tabulka přestupků, pokut a počtu bodů

4.	Porovnání stavu na českých silnicích před a po změně zákona

5.	Anketa na téma Novelizace silničního zákona a její výsledky.

Seznam zdrojů

II – Hlavní změny v zákonu
Povinnost celoročního svícení
§ 32, odst. 1:
„Motorové vozidlo musí mít za jízdy rozsvícena obrysová a potkávací světla, nebo světla pro denní svícení, pokud je jimi vybaveno podle zvláštního právního předpisu. Tramvaj musí mít rozsvícena buď potkávací světla nebo světla pro denní svícení.“

Tuto povinnost měli řidiči v ČR do 1.7.2006 pouze v období, kdy platil tzv. zimní čas, tedy zhruba od října do března, ale nyní musí řidiči svítit celodenně a celoročně. Mnoho lidí si nebylo jisto, jak je tomu u cyklistů, ale cyklisti jako účastníci silničního provozu musí být osvětleni pouze za snížené viditelnosti a v noci.
Za nedodržení této povinnosti hrozí řidiči připsání 1 bodu a bloková pokuta 2000 Kč.
Celoroční svícení je zavedeno ve Švédsku, Norsku, Dánsku, Slovinsku a na Islandu. V Maďarsku a ve Finsku je tato povinnost pouze mimo obec.
Podle zkušeností z cizích zemí se nejspíš díky této povinnosti sníží počet nejvážnějších nehod (havárie zaviněné přehlédnutím automobilu při odbočování vlevo, čelní nárazy ve vysokých rychlostech mimo obec) o 10 až 15%, protože osvětlené světlo je i za dne snadněji rozpoznatelné než neosvětlené. Při počtu smrtelných dopravních nehod u nás to může znamenat sto zachráněných lidí ročně.

Jízda pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek
§5, odst. 2 :
„Řidič nesmí a) požít alkoholický nápoj nebo užít návykovou látku během jízdy,
b) řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem.“

Hlavní změnou je razantní zvýšení trestů za jízdu pod vlivem alkoholu nebo drog. Pokud řidiči je prokázáno při orientační dechové zkoušce – kterou může nově podle zákona č. 379/2005 Sb. provádět také obecní nebo městská policie - nebo je pod vlivem jiných omamných látek a jejich požití způsobilo stav vylučující způsobilost, čeká ho trest v podobě připsání sedmi trestných bodů a peněžitém trestu 25 000 – 50 000. To vše se odehraje ve správním řízení, protože tento přestupek nelze řešit blokovou pokutou. Řidič navíc bude mít zákaz řízení v délce 1 rok – 2 roky. Řízení pod vlivem alkoholu se však stává ještě trestným činem v trestním zákoně (§ 201) a řidiči hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok. Vyšší trestní sazba v délce odnětí svobody na 6 až 36 měsíců hrozí recidivistům nebo řidičům MHD.
Zajímavostí však je, že v podstatě za stejný přestupek lze obdržet 6 bodů, pokutu 10 000 až 20 000 a přijít o řidičské oprávnění na 6 – 12 měsíců v případě, že řidič je pod vlivem alkoholu a obsah alkoholu v těle řidiče je nad 0,3 ‰ , ale nemluví se zde o stavu vylučujícím způsobilost. U tohoto přestupku se nejedná o trestný čin.
Pokud se řidiči prokáže v krvi množství alkoholu menší nebo rovno 0,3 ‰, nastává trest v podobě tří bodů, pokuty ve výši 10 000 – 20 000 a zákazu řízení v délce 6 – 12 měsíců. To vše opět probíhá ve správním řízení. "

Práce obsahuje ve velké míře tabulky, grafy a citace ze zákona.