1.	Úvod: nové poznatky o novorozeneckém období

2.	Stručná charakteristika období

3.	Nedonošené děti

3.1.	Klasifikace

3.2.	Morfologické známky nezralosti

3.3.	Poruchy a rizikové faktory

4.	Vrozené reflexy

4.1.	Polohové reflexy

4.2.	Pohybové reflexy

4.3.	Vyživovací reflexy

4.4.	Obranné a ostatní reflexy

5.	Smyslové vnímání

6.	Chování novorozeného dítěte

7.	Protosociální chování novorozence

7.1.	Reakce na lidské podněty

7.2.	Interakce dítěte a rodiče

8.	Schopnost novorozence učit se

"Stručná charakteristika:
• novorozenecké období – od narození do 28 dne života
• po porodu se mění schéma krevního oběhu, dítě začíná samostatně dýchat
• teplota okolí o 10-15 stupňů nižší
• jakýkoli smyslový podnět vyvolá motorickou odpověď (zvuk, změna světla, pachy…)
• porodní váha 2500 – 4000 g
• porodní délka 50 – 52 cm
• fyziologický porod 38-42 týden (lunární)
• přenášené děti po 48 týdnu

Nedonošené děti
- porod před 38 týdnem
- lehce nedonošení novorozenci narození v 35.–36. týdnu těhotenství s porodní hmotností více než 2000 g
- středně nedonošení novorozenci narození mezi 32. a 35. týdnem těhotenství s porodní hmotností nad 1500 g
- těžce nedonošení novorozenci narození v 31. týdnu těhotenství a méně s porodní hmotností menší než 1500 g
- Hranice přežití se v současnosti udává na porod od 24. týdnu. Jde o extrémně nedonošeného novorozence s porodní hmotností 500 až 700 g
Typickými morfologickými známkami nezralosti jsou:
• tenká růžovočervená kůže
• husté lanugo (tj. porost na těle – ochmýření plodu)
• tenké a dlouhé končetiny
• jemné řídké vlasy
• nepřítomnost mázku na kůži po těle (mázek - vernix caseosa)
• ušní boltce jsou měkké a jen slabě zakřivené
• u chlapců nejsou varlata úplně sestoupená v šourku a u děvčátek velké stydké pysky nezakrývají malé stydké pysky
• rýhování na chodidlech je jen slabě viditelné

Poruchy
Poruchy dýchání; Poruchy srdce a cév; Metabolické poruchy; Krevní poruchy; Poruchy zraku; Poruchy trávicího ústrojí…
Nedonošený novorozenec má jen minimální vrstvu podkožního tuku a velmi malou schopnost udržovat stabilní tělesnou teplotu. Proto jsou umísťováni do inkubátoru. Děti jsou také významně ohroženy respiračním obtížemi. Po narození jde o syndrom respirační tísně RDS, později pak o chronické postižení plic. Při nutnosti dlouhodobého podávání kyslíku (oxygenoterapie) může být nežádoucím účinkem porucha sítnice, tzv. retinopatie nedonošených, která může vyústit v trvalé poškození zraku. Dalšími rizikovými stavy novorozence jsou poruchy krevní cirkulace nebo postižení mozku od lehce sníženého IQ přes lehkou mentální retardaci, až k dětské mozkové obrně. Nedonošené dítě navíc nemá prakticky žádnou obranyschopnost a boj s infekcí je pro lékaře prvořadým úkolem. Také trávicí systém není připraven a může znamenat problémy při kojení (navíc ani mateřský organismus není plně připraven na kojení).
Péče o těžce a extrémně nedonošené novorozence spočívá především v zajištění dýchání. Nedonošenec nemá dostatečně vyvinuté plíce ani řídící centra dýchání v mozku. Závažnější je problém s nedostatečně vyvinutými plícemi. Označuje se jako syndrom dechové tísně (RDS, respirotory distress syndrom, nemoc hyalinních blán). V plicích jsou nedostatečně vyvinuty stěny plicních sklípků, přes které za normálních okolností dochází k výměně plynů (kyslík do krve, oxid uhličitý z krve). Dále je nepřítomná látka zvaná surfaktant, která napomáhá rozpínání sklípků tak, aby do nich mohl proudit vzduch.
Proč se dítě narodí příliš brzy, se nedá vždy stoprocentně vysvětlit. Rizikové faktory jsou jak na straně matky, tak na straně plodu. Navíc některé z nich lze ovlivnit, jiné bohužel nikoli. Mezi nejčastější patří: závažné systémové nemoci zjištěné ještě před těhotenstvím (vysoký krevní tlak, poruchy jater, cukrovka), nemoci spojené s těhotenstvím (preeklampsie - v pozdním těhotenství – přibývání na váze, zvýšení krevního tlaku; eklampsie – křečové záchvaty, které se rozšiřují na celé tělo a jsou provázeny poruchou zraku a vědomí (kóma); těhotenská cukrovka), infekce močových cest, gynekologické záněty, poranění a jiné změny na děložním hrdle apod. Rizikovým faktorem je také předcházející těhotenství, které skončilo předčasně nebo neúspěchem. Příčiny ze strany plodu mohou zahrnovat vícečetné těhotenství, vrozené anomálie nebo genetické vady. Navíc komplikace mohou způsobit i poškození placenty, plodových obalů apod."

Práce je kompilačního charakteru, některé její pasáže jsou volně dostupné na internetu. Důležité informace jsou ve vybraných částech textu zvýrazněny tučně.