1.	Obchodní tajemství podle obchodního zákoníku

2.	Obchodní tajemství jako součást podniku , popřípadě obchodního majetku

3.	Definice obchodního tajemství

3.1	Obchodní, výrobní či technická povaha

3.2	Souvislost s podnikem

3.3	Skutečná nebo alespoň potencionální materiální nebo nemateriální hodnota

3.4	Nedostupnost v příslušných obchodních kruzích

3.5	Vůle k utajení

3.6	Zajištění utajení

4.	Osoba , které svědčí právo k obchodnímu tajemství

5.	Nakládání obchodním tajemstvím

6.	Vztah mezi know – how a obchodním tajemstvím

7.	Vztah mezi důvěrnými informacemi a obchodním tajemstvím

8.	Ochrana obchodního tajemství

9.	Právní prostředky ochrany proti porušení obchodního tajemství

10.	Zvláštní ochrana obchodního tajemství před akcionáři

11.	Ochrana obchodního tajemství při přeměnách obchodních společností a družstev

12.	Zánik obchodního tajemství

13.	Bankovní tajemství

14.	Povinnost mlčenlivosti

“ Definice obchodního tajemství

Jak již bylo řečeno obchodní tajemství tvoří veškeré skutečnosti obchodní , výrobní či technické povahy související s podnikem , které mají skutečnou nebo alespoň potencionální materiální či nemateriální hodnotu , nejsou v příslušných obchodních kruzích běžně dostupné , mají být podle vůle podnikatele utajeny a podnikatel odpovídajícím způsobem jejich utajení zajišťuje.
Znaky obchodního tajemství - jsou již z hora vyjmenované skutečnosti
- posuzovaná skutečnost má obchodní , výrobní nebo technickou povahu
- souvisí s podnikem
- má skutečnou nebo alespoň potencionální materiální či nemateriální hodnotu
- není v příslušných kruzích běžně dostupná
- má být podle vůle podnikatele utajena
- a podnikatel odpovídajícím způsobem její utajení zajišťuje
a) Obchodní , výrobní či technická povaha

Za skutečnosti obchodní povahy lze považovat adresáře zákazníků , dodavatelů , obchodní záměry , výrobní náklady , cenové kalkulace marketingové studie , vzorníky.
Za skutečnosti výrobní povahy lze považovat technologické postupy a metody , výrobní vzory , prototypy , receptury ,režimy organizace práce při výrobě.
Za skutečnosti technické povahy jsou technické plány a výkresy nebo síťové či jiné grafy postupu montáže .
Hranice mezi skutečnostmi obchodní , výrobní či technické povahy není zcela ostrá.

b) Souvislost s podnikem

Souvislost skutečnosti , která tvoří obchodní tajemství , s podnikem lze odvodit
z obecné vlastnosti práv , že slouží k provozování podniku. Jde tedy o veškeré skutečnosti , které jsou používány v provozu podniku nebo v souvislosti s ním.

c) Skutečná nebo alespoň potencionální materiální nebo nemateriální hodnota
I kdyby určitá skutečnost splňovala všechny ostatní znaky potřebné pro ochranu prostřednictvím obchodního tajemství , nelze pro ni ochranu vyžadovat , nemá li pro podnikatele , který uplatňuje nárok na ochranu objektivně zjistitelnou hodnotu.Ať již okamžitou nebo potencionální. Takovou hodnotu bude mít tehdy , jestliže je její zrazení způsobilé jakkoli se dotknout hos. výsledku podnikatele.

d) Nedostupnost v příslušných obchodních kruzích

Obchodní zákoník nevyžaduje ,aby skutečnosti , které tvoří obchodní tajemství , byly zcela nové , originální a nebyly známé nikomu kromě osob , které s nimi podnikatel seznámil . Může jít o skutečnosti , které nejsou známé v příslušném regionu či státu .Důležité v této souvislosti je , že posuzované skutečnosti nejsou známy v okruhu osob , které jsou nebo by mohly být konkurenty podnikatele.

e) Vůle k utajení

Jedním ze znaků obchodního tajemství je vůle podnikatele skutečnosti tvořící obchodní tajemství utajovat. Podnikatel musí mít vůli určitou skutečnost utajovat , ale musí tuto vůli i odpovídajícím způsobem projevit.Je to tzv. teorie projevu vůle.Zákon přitom nestanoví formu takovéhoto projevu vůle. Takže ji možno projevit výslovně , ale i přijetím potřebných opatření organizační povahy.

f) Zajištění utajení

Vůle podnikatele utajovat určité skutečnosti není dostačující k jejich kvalifikaci jako předmětu obchodního tajemství , nutný je ještě faktický stav utajování , tedy realizace opatření potřebných k tomu , aby tyto skutečnosti zůstaly utajeny. K zajištění může sloužit celá řada prostředků materiálních – trezory , bankovní schránky , poplašná zařízení , organizační – přijmout opatření aby se k utajení nikdo nedostal až po smluvní – povinnost utajovat , patří sem i sankce za porušení."

Práce kompilačního charakteru.