1.	Mezinárodní politika v druhé polovině 50. let

1.1.

1955

1.2.

1956

1.3.

1957

1.4.

1958

1.5.

1959

2.	Fenomén jaderných zbraní

3.	Evropská integrace do roku 1952 a po roce 1952

3.1.	OEEC - Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci

3.2.	Rada Evropy

3.3.	Formování Šestky

3.4.	Plevenův plán - projekt Evropského obranného společenství EOS

3.5.	Vznik Západoevropské unie

3.6.	Pokusy o integraci dalších sektorů

3.6.1.

Římské smlouvy

3.6.2.

OECD-Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj- prosinec 1960

4.	Mezinárodní vztahy 1945-1947

4.1.	Založení OSN

4.2.	Jaltská konference

4.3.	Postupimská konference

4.4.

Fulton

4.5.	Iránská krize

4.6.	Občanská válka v Řecku

5.	Mezinárodní vztahy 1949-1953

5.1.	Vznik SRN a NDR

5.2.	Vznik NATO

5.3.	Korejská válka

5.4.	Jugoslávská roztržka

5.5.	Vznik sovětského bloku

5.6.	Postupující integrace (sjednocování) Západu

6.	Okupační správa Německa a Rakouska

6.1.

Německo

6.2.

Rakousko

7.	Teorie o studené válce

7.1.	Tradicionalistická teorie

7.2.	Revizionistická teorie

7.3.	Postrevizionistická teorie

7.4.	Politické předpoklady studené války

7.5.

USA

8.	Čínsko-americké vztahy od Bandungu k Hnutí nezúčastněných

8.1.	Konference v Bandungu

8.2.	Hnutí nezúčastněných

8.3.	Čínsko-americké vztahy

9.	Geneze arabsko-izraelských vztahů

9.1.	První izraelsko-arabská válka

9.2.	Druhá izraelsko-arabská válka, suezská krize

9.3.	Šestidenní válka

9.4.	Jomkipurská válka (válka o svátku smíření – Jom Kippur)

9.5.	Izraelsko-egyptský mír a jeho důsledky

9.6.

Libanon

9.7.	Palestinský stát

10.	Japonsko po válce

11.	Dekolonizace

11.1.

Afrika

11.2.

Velká Británie

11.3.

Francie

11.4.

Belgie

11.5.

Nigérie

11.6.

Portugalsko

11.7.

JAR

11.8.

Blízký východ

11.9.

Jihovýchodní Asie

12.	Kubánská revoluce a krize

13.	Válka ve Vietnamu

13.1.

Ženevská konference

14.	Německo za Adenauera v 50. letech

15.	Itálie po válce

15.1.

Hospodářské poměry

15.2.

Rok 1968 a následující stávková vlna

15.3.

Čas Rudých brigád

15.4.

Osmdesátá léta

15.5.

Kultura

15.6.

Italští prezidenti

16.	Poválečné uspořádání světa

16.1.

Teherán - krycí název heurék

16.2.

Druhá Quebecká konference

16.3.

Procentová dohoda

16.4.

Jalta - letovisko na Krymu

16.5.

Německo

16.6.

Vylodění v Normandii

16.7.

Invaze

16.8.

Operace v Ardenách

16.9.

Válka Jom Kippur

16.9.1.

Diplomacie před válkou

16.9.2.

Válka v Den smíření

16.9.3.

Diplomatická dohra

16.9.4.

Důsledky

16.10.

Válečný rok 1944

16.11.

Maďarské povstání

16.11.1.

Rákosi versus Nagy

16.11.2.

Povstání

16.11.3.

Vojenské a politické boje

16.11.4.

Sovětský protiútok

16.11.5.

Reakce Západu

16.11.6.

Dopady neúspěšné revoluce

16.12.

Mírové hnutí ve 40.-80. letech 20. Století

16.12.1.

Co je mírové hnutí?

16.12.2.

Počátky mírového hnutí

16.12.3.

I. celosvětový kongres obránců míru

16.12.4.

Další projevy mírového hnutí

16.12.5.

Nová etapa-vědci v mírovém hnutí

16.12.6.

Západní iniciativy

16.12.7.

Od 60. let ke smlouvě SALT

16.12.8.

Konference o bezpečnosti a spolupráci

16.12.9.

Nová vlna mírového hnutí

17.	Nikita Sergejevič Chruščov

17.1.

Spor o nástupnictví

17.2.

Vláda

17.3.

20. sjezd KSSS

17.4.

Další politika Chruščova

17.5.

Závěr

18.	Odzbrojení 1945 – 1986

19.	Ostpolitik

19.1.

1. berlínská krize

19.2.

Smlouva SALT I a ABM jako mezník jaderného zbrojení a jejich ohlas v českém tisku

19.3.

2. berlínská krize

20.	Sovětizace Bulharska

21.	Všeobecná dohoda o clech a obchodu

21.1.

GATT - General Agreement on Traiffs and Trade

22.	Sovětizace Rumunska

23.	Šestidenní válka – 1967

23.1.

Cesta k válce

23.2.

Důsledky

24.	Holocaust – co to je?

24.1.

Koncentrační tábory

24.2.

Vývoj problému antisemitismu

24.3.

Hitlerovské Německo před druhou světovou válkou

25.	Francie za války

25.1.

Francie za čtvrté republiky (1943-1958)

25.2.

Francie za páté republiky

26.	Protijugoslávské rezoluce z let 1948 a 1949

27.	Projev Josefa Visarionoviče Stalina předneseného dne 9. února 1946, tedy v předvečer voleb do Nejvyššího sovětu

28.	Role OSN po roce 1945 po válečném světě do konce 60. let a podíl na řešení mezinárodních krizí

28.1.

Role OSN

28.2.

Irán

28.3.

Palestina (Palestinská otázka)

28.4.

Egypt

28.5.

Kašmír

28.6.

Účast OSN v Korejské válce

29.	Pyrenejský poloostrov

29.1.

Španělsko

30.	Studená válka a její vnitřní periodizace

30.1.

Politické předpoklady studené války

30.2.

Teherán (přelom listopadu a prosince 1943)

30.3.

Jalta (4. 11.-11. 2. 1945)

30.4.

Postupim (17. 7. - 1. 8. 1945)

30.5.

První ohniska studené války 1945-1949

30.6.

Horké války v Asii

30.7.

Válka v Koreji (1950-1953)

30.8.

První uvolňování napětí v mezinárodních vztazích

31.	Politika mírového soužití a mezinárodní krize na konci 50. let a počátku 60 let 20. Století

31.1.

Druhá berlínská krize

31.2.

70. Léta

31.3.

Triangulární strategie a americko – čínské vztahy

31.4.

Návrat studené války

31.5.

Konec studené války

32.	Sovětská zahraniční politika v letech 1964 – 1982

32.1.

Nástup Brežněva k moci

32.2.

Sovětsko – čínská roztržka

32.3.

Pražské jaro

32.4.

Dvě polské krize 1968 – 1970, 1980 –1981

32.5.

Arabsko – izraelské konflikty

33.

Détente

33.1.

Jednání o omezení jaderného zbrojení

33.2.

Konference o bezpečnosti a spolupráci v evropě

33.3.

Sovětská invaze do Afgánistánu

33.4.

Obecné ideje de Gaullovy politiky

33.5.

Alžírsko

33.6.

Francouzsko-německé namlouvání

33.7.

Francouzský atomový věk

33.8.

Odchod z NATO

33.9.

Odmítání vstupu VB do EHS

33.10.

Partnerství na Východě

33.11.

Kritika izraelského postupu vůči arabským zemím

"Fenomén jaderných zbraní

V roce 1939 objevil tým britských vědců řetězovou reakci. Po porážce Francie přišly vůdčí osobnosti francouzského jaderného výzkumu do Cambridge a výzkumné úsilí obou zemí se tak do značné míry spojilo. Výzkum se poté z bombardované Anglie přesunul do Kanady. USA do té doby ve výzkumu zaostávaly, avšak od první poloviny roku 1942 se jim podařilo díky výzkumnému projektu, vyhlášenému prezidentem Roseveltem pod krycím názvem Manhattan dosáhnout určitého pokroku a získat tak nezpochybnitelné prvenství.

Poté co se v září 1942 Američané vylodili v Belgickém Kongu, získal Washington na základě dohody s belgickou exilovou vládou tři čtvrtiny veškeré uranové rudy, zatímco Británie si ponechala pouze jednu čtvrtinu pro vlastní potřeby. Pětibodová gentlemanská dohoda z první quebecké konference Churchilla a Roosevelta ze srpna 1943 předpokládala spojení atomového výzkumu obou zemí a úplnou výměnu informací. Žádné údaje nesměly být poskytnuty třetí straně bez předchozí dohody. Podle této úmluvy měl prezident USA po válce rozhodovat o dalším společném výzkumu. Na druhé quebecké konferenci 1944 bylo potvrzeno použití proti Japonsku.

Od roku 1943 se tak na společném výzkumu podíleli vědci z USA, VB a Kanady.
Vyzkoušení americké jaderné zbraně v 1945 v Novém Mexiku a její následné použití proti Japonsku v srpnu 1945 posunulo svět do jaderné epochy. Na Stalina to udělalo dojem a ihned nechal urychlit vývoj. Hlasy odpůrců jaderné zbraně v USA byly umlčeny hrozbou SSSR o vytvoření atomovky.

Podle USA měl být zřízen mezinárodní úřad atomového rozvoje, který by dohlížel na světová těžiště uranové rudy a rozhodoval by o jejím využití. V případě, že by se některý narušitel zmocnil uranové rudy a chtěl ji použít v rozporu s mezinárodně uznaným účelem, záležitost by byla postoupena OSN. Ta by pak rozhodla o sankcích. Finančník Bernard Baruch, který byl na jaře 1946 jmenován prvním zástupcem USA v Komisy pro atomovou energii OSN, rozšířil návrh o právo Valného shromáždění uvalit na narušitele sankce včetně nasazení atomových zbraní. V prosinci 1946 návrh podpořila většina členů rady Bezpečnosti (SSSR a Polsko zdržely hlasování), avšak odloženo v důsledku začínající studené války.
Mezitím podepsal Truman 1.srpna 1946 zákon o atomové energii - podle nějž si měly USA zachovat monopol nukleární informace. VB a Fr tak odkázány sami na sebe. Když v lednu 1947 rozhodli Atlee a Bevin o výrobě vlastní jaderné zbraně, byly vedeni nejen úsilím o zachování vlastní bezpečnosti ale snahou o rovný status s USA

SSSR - Kučatov pověřen jaderným výzkumem, spadá pod Molotova, zabývají se od roku 1942, Stalin nedává velké priority, neuskutečnitelný plán
- po prvním roznětu dává Stalin signál ke zničení monopolu
- srpen 1945 - komise pro výzkum, Berija, v SSSR není uran-dovoz ČSR, Německo
- říjen 1946 - první kontrolovaná řetězová reakce
-1947- první jaderný reaktor
-listopad 1947- zveřejnění že pro SSSR není tajemstvím jaderná zbraň
-září 1949 -jaderná zbraň"

Texty z přednášek doc. PhDr. Jiřího Knapíka, Ph.D.
Tato práce je kompilačního charakteru. Čerpá z mnoha zdrojů, např.: http://studena.valka.cz/jom_kippur.htm
http://www.odmaturuj.cz/dejepis/holocaust-2/
http://studena.valka.cz/sestidenni.htm
http://www.phil.muni.cz/rom/vyuka/FJIA009/mat8.rtf.
http://www.phil.muni.cz/rom/vyuka/FJIA009/mat9.rtf.
http://www.phil.muni.cz/rom/vyuka/FJIA009/mat10.rtf.
http://studena.valka.cz/polsko_1981.htm