1.

Zadání

2.	Význam učitele ve stavbě vyučovací hodiny

3.	Třídění organizovaných forem vyučování

4.	Stručná charakteristika některých organizačních forem

4.1.	Individuální vyučování

4.2.	Hromadné vyučování

4.3.	Vycházka, exkurze, výuka v muzeu, v ZOO, apod.

4.4.	Skupinové vyučování

4.5.	Samostatná práce

5.	Vlastní pozorování organizačních forem výuky v hodině češtiny

"Stručná charakteristika některých organizačních forem
Individuální vyučování
Jde o velmi efektivní formu vyučování, ve které učitel pracuje jen s jedním žákem. Pro určitého jednotlivce pak vybere vždy specifický vyučovací postup, metodu a prostředky tak, aby plně vyhovovaly tomuto žákovi a byl optimálně splněn vyučovací cíl. Tento typ organizace vyučování je typický při vyučování hudbě, jazykům i výtvarné výchově.

Hromadné vyučování
Vycházíme z teorie vyučovací hodiny, kterou položil J. Á. Komenský ve Velké didaktice. Základní vyučovací jednotkou je tedy vyučovací hodina o délce trvání 45´,50´ či 60´. Ta má být:
- efektivní, s účelným využitím času,
- s jasně stanoveným promyšleným cílem,
- má být zaručena aktivita žáků, úměrná jejich věku.
Chceme-li tedy tyto hodiny vést lépe, organizujeme je co nejpestřeji a střídáme vyučovací metody tak, aby co 10´ či 15´ byla změněna vyučovací metoda.

Vycházka, exkurze, výuka v muzeu, v ZOO, apod.
Příprava těchto organizačních forem je pro učitele velmi náročná. Samostatné organizační formě musí předcházet učitelova návštěva dané instituce, a přesná domluva s jejími pracovníky, co po nich bude učitel vlastně potřebovat. Je-li však tato výuka dobře a zajímavě vedena, je velmi efektivní a poznatky takto získané jsou pro žáky daleko trvalejší než při vyučování ve třídě."