"Starý pan Canterville se snaží prodat svůj starý zámek. Je v tom ale háček, jako v každém starém zámku, i v tomto straší. A není proto divu, že se k němu zájemci nehrnou. Nakonec přijde nabídka až ze zámoří od vyslance Spojených Států, pana Otise. Pan Otis zámek koupí.
On i jeho rodina jsou racionální a moderní lidé a proto pověrám nevěří.
Staré strašidlo je Simon Cantervill, který byl díky vraždě své ženy odsouzen k věčnému strašení obyvatel budovy. A že jeho éra byla opravdu úspěšná, se můžeme dočíst hned v několika kapitolách. Ovšem na nové obyvatele domu neplatí ani vrzavá pouta, ani hrozivý smích a ani jeho nejlepší převleky.
Materialismus všech členů rodiny ho znechucuje. Nejenže každý den odstraňují krvavou skvrnu u krbu zaručeným odstraňovačem skvrn, ale dokonce mu nabízí olejíček na vrzavá pouta. Nakonec i díky mnohým odvetám malých dvojčat Otisových se schovává ve staré odlehlé části zámku. Tam ho najde Virginie, dcera pana Otise. Je jí nešťastného ducha líto a tak mu slíbí osvobození z jeho údělu.
Duch ji dovede do staré místnosti, kde připoutána kostra. Před ní stojí džbán a miska tak, že byli téměř na dosah vězni.
Virginie odprosí anděla za duchovi hříchy a díky její lítosti a čisté duši je Simon osvobozen. Za odměnu dává Virginii truhlu s drahými šperky."