1.	Lingvistika a její předmět. Zařazení lingvistiky do systému věd, příbuzné vědy, pomezní disciplíny (sociolingvistika, psycholingvistika, matematická lingvistika)

2.	Jazyková situace v České republice

3.	Spisovný český jazyk, jeho pojetí a rozvrstvení. Rozbor pojmů úzus, norma a kodifikace, Funkční styly spisovného jazyka

4.	Nářečí češtiny a jejich charakteristické znaky. Obecná čeština a její charakter. Znaky, Pojem „běžně mluvený jazyk“. Vztah spisovného a nespisovného jazyka. Slang a argot.

5.	Jazyková kultura

6.	Mluvená a psaná forma jazyka, vztah mezi oběma formami

7.	Genealogická a typologická klasifikace jazyků, Typ češtiny

8.	Původ češtiny (vyčlenění ze slovanských jazyků) a její vývoj (charakteristika jednotlivých období). Pojem „současný jazyk“.

9.	Organizace lingvistického zkoumání: bohemistická pracoviště, charakter časopisů Český jazyk a literatura, Naše řeč a Slovo a slovesnost (zaměření, historie, dnešní stav, stavba časopisů), bohemistická ediční činnost. Základní úkoly jazykovědy v současném období.

10.	Vývoj bohemistiky od národního obrození: národní obrození (Dobrovský, Jungmann), lingvistika druhé poloviny 19. století (Gebauer), vývoj po 1. světové válce (vznik Naší řeči), Pražský lingv. kroužek a vznik SaS, vývoj po roce 1945 (vznik Ústavu pro jazyk český)

"pomezní disciplíny

- sociolingvistika:
vznikla v 50. letech 20. století v USA, spjata s lingvisty W. Labovem a J. Fishmanem
zkoumá vliv sociálních faktorů na jazykový systém, jeho funkční využití při jazykové komunikaci, jeho vývoj a poznávání úlohy, kterou hraje ve vývoji společnosti
bilingvismus – dvojjazyčnost, ovládání dvou a více jazyků
diglosie – ovládání dvou variet téhož jazyka
Švejcer, Nikolskij: Úvod do sociolingvistiky

- psycholingvistika:

obor zkoumající vzájemné vztahy mezi osvojováním jazyka a psychickými procesy
zahrnuje široké spektrum okruhů: vztah jazyka a myšlení, čtení a psaní, osvojování jazyka dítětem, osvojování cizích jazyků, bilingvismus, patologii řeči, neverbální komunikaci,...

- matematická lingvistika:

zabývá se popisem jazyka matematickými metodami
Může jít o metody symbolické (algebraické, formální) nebo o využití statistiky, případně o kombinaci těchto metod.

2. Jazyková situace v České republice

- jazykové situace zahrnuje strukturu jazyka v určité společnosti
- jedná se o soubor jazykových útvarů zajišťujících komunikační kontinuum v určitém společenství
- dále je členíme na:
1.zda zahrnuje soubory různých jazyků nebo variety téhož jazyka
a.exoglosní – užití různých jazyků
b.endoglosní – různé variety jednoho jazyka

2.zda jsou jazyky rovnoprávné nebo ne
a.rovnovážné – jazyky v rovině
b. nerovnovážné – nadřazený a podřazený jazyk

- rozdílné použití v makrosituaci (např. ČR) a v mikrolokacii (např. severní Morava)

3. Spisovný český jazyk, jeho pojetí a rozvrstvení. Rozbor pojmů úzus, norma a kodifikace.
Funkční styly spisovného jazyka

Spisovný český jazyk

- jazyk dělíme na spisovný a nespisovný
- spisovným jazykem se zabývá teorie spisov. jazyka – viz. Jedlička, A: Spisovný jazyk v čes. komunikaci
- spisovný jazyk je jazyk užívaný v psané literatuře
- knižní jazyk – psaný, voficiálním stylu užívaný jazyk
- současné rozdělení jazyka vychází z Pražského lingvistického kroužku z 20. a 30. let 20. století
- odlišuje se monofunkčnost a polyfunkčnost
- spisovný jazyk je polyfunkční – lze jím obsadit řadu komunikačních situací
- zkoumáme-li normu spisovného jazyka, bereme v potaz i jazyk mluvený
- knižní jazyk je chápán jako knižní vrstva spisovného jazyka – rozvrstvené prvky
- mluvený jazyk užíváme v mluvené formě jazyka , ale i v psané formě jazyka
- hovorová čeština je vrstva spisovného jazyka typická pro mluvenou formu
- neutrální vrstva zahrnuje všechny prostředky mluveného a spisovného jazyka, postup mezi nimi je
dlouhodobá záležitost, postupuje se směrem nahoru:
knižní vrstva (hoši a dívky), neutrální vrstva (chlapci a děvčata), hovorová vrstva (kluci a holky)"