1.

Úvod

2.	Vznik počítače

2.1	Informační systémy

2.2	Software – technicky náročný (hi-tech) výrobek

2.3	Problémy vývoje informačních technologií

3.	Počítačová kriminalita

a. První zločin
b. Protiprávní jednání s využitím počítače

4.	Komunikace s počítačem

4.1	Možnosti komunikace uživatele s programovými prostředky

4.2	Informace a společnost

4.3	Normy chování v propojeném světě informatiky

5.

Závěr

“3.2 Informace a společnost

Informace se vyvázaly ze svého závislého postavení, ve kterém byly do nedávné doby, a v krátkém době nabyly takového významu, že se staly společenským problémem prvního řádu jednak samy o sobě, jednou svou účastí v různých oblastech života společnosti. Důsledkem toho je, že v současnosti se ukázala nutnost zabývat se informacemi a zjišťovat cesty jejich vývoje a zároveň vztahy, které na těchto cestách mezi nimi a společností vznikají. Pozice informací a jejich vliv na společnost nabyly takových rozměrů, že je nutno s nimi počítat jako s prvořadým faktorem v životě současné společnosti i v úvahách o jejím dalším vývoji. Důkazem toho je konstatování, že mají nyní dominantní postavení a rozhodující vliv. Takového konstatování je dáno tím, že každá aktivita lidí je spjata s informacemi a že informace jsou zdrojem jakéhokoliv poznání. Po nadšení z pozitivních hodnot, na jejichž vytváření se informace podílely, po době, kdy obohacovaly život lidí a zpřístupňovaly jim dosud vzdálené poznatky, nutně přišla doba, kdy svým množstvím a svou neodbytností počaly mnohým lidem komplikovat život.
S určitým zklamáním vyznívá povzdech: Teď už máme informace, které jsme chtěli a pak už ani nechtěli.
Závislost společnosti v celku i ve všech oborech a oblastech na informacích vzrůstá. To se týká víc společnosti než jednotlivých lidí. Na většinu z těch, kteří se zvlášť nezabývají informacemi a využívají je jen podle potřeby, nedoléhá tlak informací, a proto si ho ani neuvědomují. Až zlověstně vyznívá výrok V.I.Lenina: „Kdo ovládá jazyk, ovládá společnost.“ (jazykem lze rozumět informace)

3.3 Normy chování v propojeném světě informatiky
Stále narůstá využití veřejných datových fondů, jež se stávají přístupné prakticky neomezenému okruhu uživatelů, kteří se připojili do sítě. Nástup Internetu a Intranetu v letech 1995 – 1998 dokazuje, jak velký je zájem milionů účastníků hledat a vybírat informace z datových fondů celého světa. V letech 1996 – 1998 se postupně koncipují oblasti informačních služeb spojené s úhradou a koncipují se i způsoby a formy této úhrady a zvažují se i možnosti omezování přístupu k vybraným datovým fondům pro určité kategorie lidí (např. děti). V takto propojeném světě informatiky (reprezentovaném rozsáhlými počítačovými sítěmi i rozsáhlými sdílenými datovými fondy) je nutno respektovat vybrané normy chování:
 Respektovat duševní vlastnictví druhých, které je skryto v programech, databázích, informačních systémech;
 Chovat se v počítačových sítích tak, abych neomezoval v síti práva druhých;
 Tak, kde jsou datové a programové fondy spojeny s udělením licence (a zaplacením poplatku), nevyužívat těchto produktů nelegálně (bez licence).
Řada těchto norem je právně nevynutitelná, přesto se hledají cesty, jak zvýšit úroveň právního a morálního vědomí uživatelů výpočetní techniky. Mezi tyto cesty patří např. přijímání etických kodexů pro práci s výpočetní technikou, např. na vysokých školách. Existuje dnes mezinárodní organizace BSA, která monitoruje legálnost používání softwaru a navrhuje cesty k nápravě. Řada firem využívá možnosti, kdy určitý nelegálně využívaný software je možno za zvýhodněných podmínek při vyhlášení amnestie legalizovat, apod."